středa 31. března 2010

20.týden

Jsem čím dál aktivnější, protože bych chtěla co nejdříve začít běhat. Kopu zuřivě nohama do podložky až se babička bojí, že si ukopnu patičky. Často se přetáčím a taky couvám. Ve středu večer jsem zacouvala v obýváku až pod pohovku. Taky si chytám nožičky rukama a dokonce si umím sundat ponožku. Ve čtvrtek přijeli na návštěvu babička Olga a dědeček Mirek, kteří opět přivezli hory jídla. Při návštěvě jsem byla moc hodná a předváděla jsem své schopnosti na dece. Přes týden bylo moc hezké počasí a tak jsem netrpělivě očekávala poštáka s balíčkem, ve kterém měly být úchyty na přidělání Croozera za kolo. Bohužel však přišly až v pondělí, takže o víkendu jsem jezdit ve vozíčku nemohla. V sobotu dopoledne jsme jeli do Modřan, kde mě rodiče dali na hlídání babičce a sami jeli na vyjíždku. Dojeli až do Jílového. Tatínek mamince celou dobu říkal, že jede moc pomalu a že by měla začít trénovat, aby nedělala v elitě ostudu. Ona prý však zná své tělo líp než on a ví, že příliš tréninku jí škodí. V noci se pak změnil čas na letní, takže od teď je vidět večer o hodinu déle. V neděli ráno jsme vyjeli na závody OB do České Lípy, které byly moc hezké, ale oba rodiče závod diskli. Maminka vynechala před cílem 1 kontrolu, zatímco tatínek orazil špatnou kontrolu. Na závodě jsem potkala taky mnoho ostatních miminek, které čekaly v cíli v kočárku stejně jako já. V pondělí jako obvykle přijela babička, maminka jela do školy. Odpoledne jsem poprvé vyzkoušela přívěsný vozík za kolo Croozer, který máme půjčený od Klímů. Bohužel nebylo optimální počasí, ale vozík má pláštěnku, takže ani déšť mi na 20km vyjíždce nevadil. Místy to trochu drncalo, ale spánek byl silnější. V úterý jsem měla opačný problém, protože svítilo sluníčko a tak se tatínek rozhodl mi ušít sluneční clonu. Večer jsme tedy vyrazili na 38km výlet přes Brandýs, Sojovice, Lysou a Přerov. Cestou jsem potkala několik motorek a od nich jsem se naučila perfektně imitovat zvuk jejich motoru. Vydržím to i hodinu v kuse :-) Rodiče mi už museli koupit další balení plenek a protože moje oblíbené Pampers Sleep&Play nebyly v akci, vyzkoušeli jsme Huggies Premium (vel.3). Jsou docela dobré, ale také mi už protekly. Po delším testování vyhodnotím, kterou plenku bych vám mohla doporučit.

středa 24. března 2010

19. týden (Memoriál)

Ve čtvrtek jsem se flákala doma, byla jsem pouze na procházkách. V pátek dopoledne jsme pak sbalili plné auto věcí a vyrazili na Memoriál (lyžařské závody, které pořádá náš oddíl VSK Humanita Praha). V Praze jsme ještě naložili sponzorské ceny od LBS sportu a vyzvedli Evu a Dášu na Čerňáku. Před Jičínem jsme se zastavili pro tetu Helenu. Bylo krásně počasí, tak se tatínek rozhodl jet zbytek cesty do Jilemnice na kole. Náš pohřebák řídila teta Eva. V pátek odpoledne se šla maminka projet na tratě, zatímco tatínek již měl plné ruce práce s pořádáním. Večer dorazilo velké množství kamarádů a seznámila jsem se s Šimonem Klímou, který se narodil o 3 dny dříve než já, ale je o mnoho větší a váží o 2kg víc. V sobotu ráno jsme si hráli se Šimonem na závodníky. Během celého víkendu si mě oblíbil jeho starší bratr Matyáš, který se mě dokonce pokoušel sám zvednout. Julinka Hladíková mě zase povozila v kočárku pro panenky. V sobotu maminka závodila a tatínek pořádal a komentoval. Já jsem byla moc hodná a vydržela jsem 6 hodin bez jídla. Většinu doby jsem byla zaparkovaná v cíli. Po věčeři jsme vyrazili na bál do Roztok u Jilemnice, tématem večera byl Limonádový Joe. Prý to všem moc slušelo, já jsem však celou párty prospala v autosedačce, i když tam duněla hlasitě hudba. V neděli byla maminka členkou první Humanitní štafety, která se umístila na krásném 2.místě. Od rodiny Klímových jsme dostali zapůjčen vozík za kolo Croozer, který příští týden otestujeme. Maminku však víkendový program velmi zmohl a byla ráda, že jsme večer přijeli domů. V pondělí dopoledne přijela babička, zatímco maminka jela do školy a tatínek pracoval. V úterý jsme pro změnu jeli do Modřan, maminka však bolela hlava a měla trochu kašel, takže nešla ani do školy. V Modřanech jsme i přespali a ve středu už maminka do školy šla. Musím se pochlubit, že jsem se naučila trochu couvat. V poloze na bříšku propnu ruce a odstrčím se. Také si už umím chytit chodidla rukama, ale paleček si ještě necucám.

středa 17. března 2010

Svátek (18. + 19.týden 1.část)

Ve středu, na mé již zmíněné 4-měsíční narozeniny, mi tatínek obstaral potvrzení o státním občanství, které potřebuji k vydání pasu. Odpoledne pak šli rodiče střídavě na kolo, maminku z toho ale začalo bolet v krku. Ve čtvrtek jsme jeli do Modřan, kde se maminka měla učit, ale babička ji načapala, jak místo toho kouká s dědečkem na cyklistický závod Paris-Nice na Eurosportu. Večer jsme pak jeli navštívit rodinu Pačákových na Háje, protože tatínek potřeboval probrat se strejdou Honzou přípravy na lyžařský závod Memoriál. Se mnou si mezitím hráli Míša, její maminka i Tomáš. V pátek po poledni jsme vyrazili na víkend do Bedřichova, tentokráte s námi jela i babička Jarmila. V Bedřichově opět zavládla zima a celý víkend sněžilo a foukalo, takže mi babička dokonce musela dávat na kočárek pláštěnku. V sobotu jeli rodiče s kamarády Míšou a Martinem klasickým stylem do Oldřichova v Hájích (tatínka z toho dodnes bolí loket). V neděli se jeli projet skatem okolo Bedřichovské přehrady. Na chatě nás moc nebylo, nejvíce mě bavila teta Elina, která mi slíbila, že mi napíše email, ale zatím nic nedošlo. Nejvíce mě chovala teta Maruška, která říkala, že pilně s maminkou sledují můj blog. V pondělí jela maminka opět do školy, takže mě hlídala babička. Po poledni jsem jela s rodiči do Brandýsa na kontrolu kyčlí, které mám v pořádku, ale ještě mi na nich nenarostly jadýrka, takže musím dorazit na kontrolu ještě v 8 měsících. Poté jsme přejeli do Staré Boleslavi, kde jsem si podala žádost o svůj první cestovní pas. Paní úřednice mě vyfotila a teď musím jen počkat než mi pas vyrobí. V úterý 16.3. jsem se rozhodla, že budu mít svátek. Moje jméno není v kalendáři, takže jsem si vybrala jméno Elena jako nejpodobnější. Slavili jsme to v Modřanech, kam přišli navíc dědeček a babička z Vršovic, prababička Věra, strejda Zdenál i teta Verča. Dostala jsem spousty dárků, za které tímto děkuji. Celý večer jsem byla hodná, mám totiž ráda společnost. Ve středu odpoledne jsme přejeli domů do Čelákovic. S tatínkem jsme šli nakrmit kačenky školními těstovinami od dědečka Mirka. Kačenkám chutnaly víc než rohlíky. Maminka se mezitím byla projet na kole. K večeři si dali rodiče školní brambory s koprovkou, které jsme tedy kačenkám nedali. Večer jsme se poprvé koupala ve velké vaně s tatínkem. Trochu jsem se ale tolika vody bála, takže jsem si to moc neužila. Na poslední fotce můžete vidět moji novou noční košilku, která mi prý moc sluší.

středa 10. března 2010

4 MĚSÍCE

O víkendu jsem kupodivu po dlouhé době nejela na žádné závody ani na hory, ale "smrděla" jsem doma, tedy ne tak úplně. V sobotu ráno jsme se probudili a zase napadlo asi 10cm sněhu. Ta zima snad nikdy neskončí. Den jsme strávili sledováním sportovních přenosů v televize, jízdou na stacionárním kole a pečením krachlí. Odpoledne jsme pak vyrazili do Modřan oslavit tatínkův svátek. Chtěla jsem se taky prarodičům pochlubit, jak se umím hezky přetáčet. V noci na neděli se mi po dlouhé době dobře spalo, probudila jsem se jen jednou. Možná to bylo tím, že jsem spala v kočárku, protože do babiččina košíku se již nevejdu. V neděli ráno přemluvil tatínek maminku, aby si šli společně zaběhat, zatímco mě mezitím hlídala babička. Po poledni jsme vyrazili na vycházku ke zvířátkům podívat se na malá kůzlátka. Poté jsme přejeli do Čelákovic. V pondělí mě maminka předala babičce na nádraží a jela do školy. Babička se mnou šla na dlouhý výlet a ani poté mě raději nevyndala z kočárku, protože se bála, že budu zase brečet. Když se maminka i tatínek vrátili domů, nechali mě ještě na chvíli babičce a jeli na kole do Staré Boleslavi, aby si mě nechali zapsat do občanských průkazů. Paní na úřadě je však upozornila, že to jako doklad pro jízdy do zahraničí nestačí a že mi rodiče budou muset zřídit vlastní pas. Maminka mi pak vyprávěla, že cestou na kole chumelilo a mrzla jí chodidla. Tatínek však tvrdil, že na to, že byla poprvé na kole venku, nejela vůbec špatně. Jen jí na opraveném kole přeskakoval řetěz. V pondělí ráno se mi narodil kamarád Matouš Fröhde, doufám, že ho někdy uvidím. V úterý dopoledne šel se mnou tatínek k paní doktorce, ale protože tam bylo plno, nechal to nakonec až na odpoledne. Potřebovala jsem předepsat mastičku a zkontrolovat ramínko. V čekárně mi dvě paní říkaly, že jsem hezký chlapeček. Asi to bylo tím, že jsem měla modré dupačky. Před návratem maminky ze školy mě tatínek ještě učil pít odstříkané mlíčko přímo z hrnku. Šlo mi to skvěle, protože umím nabírat mlíčko jazykem jako kočička. Tak dnes ve středu 10.3. slavím své 4-měsíční narozeniny, už jsem velká a čiperná holčička.

pátek 5. března 2010

17. týden - 1.část - PŘETÁČENÍ ZE ZAD NA BŘÍŠKO

V úterý dopoledne jsme jeli do Modřan k babičce, která mě hlídala. Maminka šla opět do školy. Tatínek se byl opět projet na kole jako kurýr. Spali jsme v Modřanech, protože ve středu ráno jsem jela kvůli svému zlobivému ramínku do Krčské nemocnice na plicní oddělení, kde mi hodný pan doktor bouličku na ramínku znovu vymáčknul, doufám že už naposled. Celou tuto návštěvu nám zařídila teta Johanka, kterou jsem potkala na Silvestru v Bedřichově. Poté mě opět hlídala babička v Modřanech, zjistila jsem však, že jí můžu zlobit, tak se o to zdárně pokouším. Odpoledne jsme jeli domů. Ve čtvrtek jsme se byli pouze projít po Čelákovicích, ale rodiče se mi během procházky snažili zníčit kočárek, když mi na něj naložili 12 litrů mléka, které koupili v Penny a vezli si ho domů. Kočárek to snad nakonec přežil. Odpoledne mě rodiče poprvé viděli, jak jsem se přetočila ze zad na bříško. Od té doby se otáčím každou chvíli. Pod textem naleznete video, kde uvidíte, jak mi to jde. Z bříška na záda se mi to povede jen občas a je to spíš náhodný pád, takže mi rodiče musí většinou pomoci, když už mě to na bříšku nebaví. V pátek mě hlídal většinu dne tatínek, protože maminka se snažila psát diplomku.

pondělí 1. března 2010

15.týden 2.část + 16.týden

V pátek po poledni jsme se vypravili do Vysokého nad Jizerou. Zaparkovali jsme auto u závodních tratí a rodiče se byli projet. Byla tam pěkná mlha. Ubytovali jsme se v sokolovně. V sobotu jsem byla poprvé v životě v zahraničí, sice pouze 1km za hranicemi, ale přesto. Vyrazili jsme totiž do polských Jakuszyc na závody v LOBu. Protože se během dne konaly 2 závody, sjeli jsme si mezi nimi na oběd do Harrachova. Rodičům se závody poměrně vydařily. V sobotu večer jsme připravovali se strejdou Páčou mapu na Bedřichovskou pětihodinovku (B5h) a pak jsme s ním vyrazili na večeři. V noci jsme ještě fandili Lukáši Bauerovi na skiatlonu, ale byl až sedmý. V neděli se rodiče zúčastnili závodů VŠ ligy ve Vysokém, jelo se bruslením 10 a 15 km. Já jsem to opět prospala zaparkovaná v cíli v kočárku. V pondělí začal mamince semestr, takže jela poprvé do školy. Přijela mě hlídat babička Jarmila. V úterý jsme pro změnu vyrazili za babičkou do Modřan. Odpoledne mě dokonce chvíli hlídal dědeček, ale i když se mě snažil uklidnit zpěvem, nepodařilo se mu mě utišit, zabrala jen písnička Černé oči. Měla jsem totiž už velký hlad. Tatínek odpoledne pomáhal přestěhovat strejdu Dušana do nového bytu, takže domů jsme dorazili až pozdě večer. Ve středu mě opět hlídala babička, protože maminka šla zase do školy a večer jsme vyrazili do Bedřichova. Sledovali jsme tam neuvěřitelný výkon české štafety mužů, která získala bronzové medaile. Poté získala ještě Martina Sáblíková druhou zlatou medaili v závodě na 5000m. Ve čtvrtek ráno jel tatínek autem na Smědavu, aby odtamtud rozvážel vzdálené kontroly B5h, přijel zcela vyčerpán a ani nevečeřel a to už je co říct. Maminka odpoledne rozvezla také 3 kontroly v blízkosti Bedřichova. V pátek tatínek opět vyrazil rozvážet kontroly, tentokrát však už vyjel z Bedřichova na lyžích. Maminka pak rozvezla odpoledne poslední zbývající kontrolu a pak už rodiče pouze doufali, že se žádná do soboty neztratí. Odpoledne jsme jeli nakupovat do Intersparu a v 18 hodin začala prezentace na B5h. Večer pak přijeli na chatu kamarádi a bylo konečně veselo. V sobotu se tedy konal 3.ročník Bedřichovské pětihodinovky, kterého se zúčastnilo 79 týmů. Já jsem nejprve za pomoci maminky a tety Zuzky rozdávala na startu bodové ohodnocení kontrol. Poté jsem následně v cíli pomáhala nalévat čaj. Má pomoc však spočívala především v tom, že jsem spořádaně ležela v kočárku a většinu času prospala, jak již napsal strejda Martin na stránky Ekonomu (http://ob.vse.cz/). Doufám, že se závod všem líbil a těším se na příští ročník. Další fotky ze startu můžete vidět na stránkách B5h (www.b5h.cz). V sobotu jsme také potkali Klímovy-Vaňkovy a jejich dva syny, Matyáše a Šimona, který je stejně starý jako já. V neděli rozdal tatínek úkoly pro sebrání kontrol, takže jemu samotnému zbyla jen sběrka. Poté co se nám úspěšně vrátily všechny lampióny, vyrazili jsme domů do Čelákovic. Večer jsme sledovali poslední den olympiády, který však Lukášovi Bauerovi medaili v závodě na 50km klasicky nepřinesl. V pondělí dopoledne jela maminka opět do školy, takže mě přijela hlídat babička.