Leden 2011

O víkendu, kdy se konala Jizerská padesátka, přijelo do Bedřichova opět hodně kamarádů. I tatínek nakonec závodil a to na trati 25km, protože dostal večer před závodem zdarma číslo. Ve výsledkách ho však najdete jako 5.ženu. Následující týden odtálo hodně sněhu, takže závody VŠ ligy plánované do Jilemnice se musely přeložit nahoru na Benecko. Já jsem si na intru užila lezení ze schodů a do schodů pod vedením trenéra Juráše. Poprvé jsem tam viděla Madlenku Hronovou, svoji skoro 3-měsíční humanitní kamarádku. Tatínek i maminka oba závodili, výsledky však nestojí za publikování. Tatínek navíc se strejdou Páčou zajišťovali výsledkový servis. Následující víkend jsme opět zavítali do Jilemnice, tentokráte kvůli Jilemnické 50, která se však také konala na Benecku. Závodil jen tatínek, v sobotu i neděli na trati 25km. Já jsem tam měla pro změnu kamaráda Vítka Ouhrabku. Dnes jsem byla po dlouhé době u paní doktorky. Rodiče nevěděli, jak mně zbavit průjmu, takže nyní mám předepsanou 2-denní dietu pouze o banánech a rýži. Jinak poslední dobou hrozně zlobím a už vůbec nedělám to, co chtějí rodiče. Začala jsem taky pít novou značku mlíčka a to Rossmann, protože se krásně rozmíchává a nezůstávájí v něm hrudky. Už jsem přestala pít mlíčko od maminky a musím si vystačit s mlíčkem z flaštičky. Přes den piju obvykle čajíky oslazené medem. Kašičky večer mně už přestaly bavit, raději jím to, co rodiče. Jediná světlá vyjímka je vločková kaše a uvařená rýže. To samé platí o obědech, kupovaná jídlíčka již nejsou moji favoriti, ale na závodech je ráda sním.

Vánoce a Silvestr

Konečně jsem se dostala k napsání textu na blog. Maminka připravila doma "velkolepou" vánoční výzdobu, kterou s tatínkem dokonali postavením stromku do malého květináče vycpaného bramborami. Stromek se i tak nakláněl, takže musí být opřený o knihovnu a lampu. Den před Štědrým dnem jsme byli odpoledne nakrmit kačenky. 24.12. ráno jsme dojeli do Modřan, odkud maminka vyrazila s rodiči a Jakubem na hřbitovy. Já jsem se mezitím s tatínkem byla proběhnout podél Vltavy. V poledne jsme nejdříve oslavili Vánoce ve Vršovicích s babičkou Olgou, dědečkem Mirkem, prababičkou Věrou, strejdou Zdenálem, tetou Verčou a sestřenicí Barunkou. Jako polední menu se servírovala rybí polévka, poté svíčková jako předkrm a následoval tradiční kapr (řízky) s bramborovým salátem. Ježíšek mi tam donesl první várku dárků. Poté jsme přejeli do Modřan na Štědrý večer. Po večeři Ježíšek zazvonil na zvoneček, zapálil svíčičky na stromečku a donesl další kupu dárků. Ani jsem si je do devíti, než jsem šla spát, nestihla všechny rozbalit. Na Boží hod jsme nejdříve měli sváteční kachnu, poté jsme jeli na návštěvu do Kamenných Žehrovic. Na Štěpána jsme pak konečně vyrazili do Bedřichova na hory. Na chatě byly spousty kamarádů a také Barunka a Vítek. Rodičům bylo hned první večer dost špatně, protože snědli zkažený bramborový salát, tatínek dokonce v noci zvracel. Naneštěstí se s nimi tento problém táhl celý týden, i když v menší míře, takže neměli svoji obvyklou enormní chuť k jídlu. Rodiče chodili každý den na běžky, zatímco já jsem moc ven nechodila, protože hodně mrzlo (skoro až praštělo) a hlavně jsem měla lehký kašlíček. V průběhu týdne dorazila čtyřnohá kamarádka Cherrynka, ze které jsem měla patřičný respekt, ale také mě dost zajímala. Silvestr jsem prospala, ani rachejtle mě nevzbudili. Doufám, že jsem do Nového roku vykročila tou správnou nožičkou. 2. ledna jsme se vrátili zpět do Čelákovic a vrátili se do kolejí všedního života. Ne však na dlouho. Hned ve čtvrtek jsme vyrazili opět do Bedřichova, kde se o víkendu koná věhlasná Jizerská 50, na kterou se prý letos chystá i Trautenberg.