úterý 9. června 2015

Narodil se Oskárek

OSKAR: Ahoj všichni milí čtenáři tohoto blogu. Dnes jsou mi přesně 4 měsíce, tak jsem se rozhodl, že Vám o sobě konečně něco řeknu. Začnu mým příchodem na svět.
O víkendu 7. - 8. února pořádali moji rodiče Bedřichovskou pětihodinovku - dlouhý orientační závod dvojic na běžkách. I když jsem měl první termín porodu 7. 2., rozhodl jsem se, že to nebudu komplikovat a počkám aspoň do pondělí. Narodit se uprostřed mrazivé zimy na horách by stejně nebyl žádný med. V pondělí ráno jsem se s maminkou dokodrcal motoráčkem z Čelákovic do Neratovic na kontrolu a monitor mého srdíčka. Vše bylo v pořádku a pan doktor říkal, že porodní cesty se již připravují, ale že to klidně může trvat ještě týden, než se podívám na svět. Cestou domů jsem o tom přemýšlel a říkal jsem si, že už bych přeci jen rád viděl maminku, tatínka a sestřičky, které jsem zatím znal jen po hlase a z doteků přes stěnu břišní. Ellu s Lisou jsme vyzvedli ze školky po obědě a chvíli jsme si doma odpočinuli. Pak bylo třeba dojít do knihovny vrátit knížky a vypůjčit si nové. To už maminka začínala cítit kontrakce, tak raději zavolala tatínkovi. V knihovně (kolem třetí hodiny odpolední) už byly kontrakce celkem silné a maminka znovu urgovala tatínka, aby co nejdříve přijel. Naštěstí byl jen v Praze a ne někde na druhém konci republiky, kam jezdil předchozí týden. Jen co tatínek dorazil, odvezli jsme ještě rychle Ellu s Lisou k tetě Lence a hurá do Neratovic. Teta Květa byla zrovna u porodu, ale stejně nás tam mile přijali, maminku vyšetřili a natočili monitor. Na tom už se maminka pěkně svíjela. Došla si na záchod a do sprchy odkud ji pak teta Květa dovedla na porodní sál. Tam už to byla celkem rychlovka, maminka si našla správnou polohu, párkrát zatlačila a byl jsem na světě. Ani jsem neplakal, protože mě teta dala hned mamince do náručí a ta mi dala první pusinku. Byli jsem moc šťastní, že jsme spolu. Tatínek přestřihl pupeční šňůru, pak mě na chviličku odnesli změřit, zvážit a zkontrolovat a hned mě zase vrátili mamince, u které jsem spokojeně podřimoval. Rodiče se mezitím usnesli, že mě pojmenují Oskar. Tatínek nejbližším  rozeslal esemesky o mém narození a pak mě i chvilku pochoval. Jmenuji se tedy Oskar Kalina a narodil jsem se 9. 2. 2015 v 17:31 v Neratovicích. Mé vstupní míry byly 51cm a 3390g. Po dvou hodinách na porodním sále nás přesunuli na pokoj - maminka si vybrala ten stejný, ve kterém už byla s Ellou i Lízou. Než tatínek odjel, dětská setřička mne ještě za dohledu rodičů vykoupala a píchla mi kanavit, což se mi moc nelíbilo. V noci jsem se snažil přisávat k maminčiným prsům, co to šlo a polykat po kapkách mlezivo. Druhý den se paní na našem pokoji se narodil chlapeček Ondrášek. Odpoledne mne pak kromě tatínka přišly navštívit i sestřičky s babičkou. Myslím, že jsem se jim líbil. Celou dobu v porodnici jsem byl celkem hodný, i když mě někdy pozlobilo bříško. Ve středu se mamince nalily prsa pořádným mlíkem a já začal po kojení přibírat. Ve čtvrtek v poledne jsem tak mohl vyrazit domů. Čekaly tam na mě nejen moje setřičky s babičkou, ale také peřinka od babičky Jáji a kolíbka půjčená od tety Lenky, takže mohl nerušeně spinkat, zatímco si ostatní dávali na moji počest slavnostní piškot s malinovou zavařeninou a šlehačkou.









pondělí 8. června 2015

Začátek února 2015

LISA: Na začátku února jsme se chystali na pořádání Bedřichovské pětihodinovky a také na narození miminka. Obojí mělo stejný termín, takže se maminka bála, že si bude muset z Bedřichova zavolat sanitku a děťátko porodit v Jablonecké porodnici nebo dokonce přímo v chalupě, zatímco tatínek bude pořádat závody. Vše však dopadlo dobře. Závody jsme uspořádali a maminka dokonce zvládla tradiční rozdávání lístečků s bodovými hodnotami kontrol na mapovém startu i předávání cen na vyhlášení. Nás tam přijela pomoci hlídat babička Jája. V pátek a sobotu bylo krásné slunečné počasí, kterého jsme si náležitě užívali a společně s dětmi Ouhrabkovými vyrazili na běžky i sjezdovky. V sobotu se jel také závod Bobolopet na 90km, kterého se někteří naši kamarádi účastnili. Naše B5h byla na programu v neděli a to už bylo docela zima, zataženo a větrno. Závodníci i pořadatelé tudíž ocenili zázemí v party stanu, který jsme ve spolupráci s pořadateli Bobolopetu zajistili. Díky tomu jsme také uspořádali bufetový prodej.  Moc děkujeme všem našim kamarádům za pomoc při pořádání, vaření, pečení a prodávání dobrot.























Leden 2015

ELLA: Celý leden jsme jezdili do Bedřichova na prodloužené víkendy od čtvrtka do neděla. Tam jsme lyžovali na běžkách i sjezdovkách. Dorazili konečně i Ouhrabkovi, takže nás strejda Kuba konečně naučil něco za sjezdařské techniky. Já jsem se pod vedením tohoto zkušeného trenéra naučila během chvíle samostaně sjíždět sjezdovku a dělat krásné obloučky. Lisa vyžadovala více asisttence, ale na vleku už zvládla jezdit také sama. Na běžkách jsme zase absolvovali všemožné závody, které se zrovna na stadionu pořádaly: např. Mini Jizerská 50 či Aladinova lampa. My děti jsme si pak po lyžování ještě hrávaly za chalupou, kutaly díry do sněhu a stavěly větrné hrady. Všední dny jsme trávily doma v Čelákovicích - ve školce a na kroužcích, často k nám zavítala i Lenka s Klárinkou, které nás hlídaly, když maminka vedla svůj pondělní kroužek angličtiny. Ve středu nás pak jezdila hlídat babička, zatímco maminka vedla orienťáček. Také už jsme se moc těšili na miminko, které se nám mělo v únoru narodit.