Bedřichov+Žehrovice

LISA: V pátek dopoledne pekla Ella s maminkou krachle. Odpoledne jsme pak vyrazili do Bedřichova, kde již byla malá Elina se svými rodiči a David s Kájou a Bárou. V sobotu se rodiče vystřídali na běžkách a my jsme šli na stadion, kde Ella chvilku lyžovala a bobovala. Večer pak rodiče upekli kuře s pečenými brambory. V neděli celý den pršelo, takže na běžky to nemělo cenu a v poledne jsme tak odjeli do Kamenných Žehrovic na oslavu narozenin maminčiných sestřenic Lenky a Hanky. Tam jsme zůstali až do pondělního večera, hrály jsme si tam s naší sestřenkou Klárkou. Odkoukala jsem od ní ležení na boku. Předváděla jsem se tam, jak jsem hodná a umím pěkně lézt. V úterý a ve středu jsme byli v Čelákovicích a chodili na procházku. I když jsme vymysleli možnosti financování nákupu baráčku, nakonec jsme se rozhodli, že náš byt je pro nás dostačující a navíc ve strategické poloze v centru města. Tímto je příběh hledání domků alespoň na nějakou dobu uzavřen, maminka je sice smutná, ale asi to je rozumné. Já už lezu opravdu skvěle a umím si také bočně sednout s oporou ruky.

Budeme mít domeček? Asi ne :-(

ELLA: Ve středu 29.2. za námi dopoledne přijeli dědeček Mirek s babičkou Olgou. Než s tatínkem odjeli zpět do Prahy, všiml si dědeček, že u nás před panelákem sedí malý zraněný dravec. Maminka tak dostala za úkol zavolat ornitology, aby si ptáčka odvezli. Protože nenašla číslo, zavolala městskou policii, která přijela s odchytovou službou a ptáčka opravdu chytli do sítě a odvezli. Ve čtvrtek jsme byli nakrmit kačenky, venku už bylo krásně teplo. Večer odjel tatínek autobusem do Stuttgartu na veletrh stínící techniky. Za námi přijela v pátek babička Jája a v sobotu dokonce Vítek s Radkou. Společně jsme si hráli u nás doma, naobědvali se a pak šli ven na hřiště. Večer pak přijel tatínek. V neděli ráno si maminka všimla nového inzerátu na domek v Čelákovicích (její největší zábavou je totiž surfování na sreality.cz). Při procházce jsme se tam tedy šli podívat a odrzlý tatínek hned zazvonil, abychom se mohli podívat alespoň na zahrádku. Poté hned kontaktoval realitního makléře a ještě odpoledne jsme šli podívat i dovnitř do domečku. Rekonstrukce by byla nutná, ale za nabízenou cenu je to pořád velmi výhodné. V pondělí se na domek přijel podívat stavební odborník Roman, který potvrdil, že je rekonstrukce podle našich představ možná. V úterý tatínek navštívil projektanta, který mu udělal hrubý odhad rozpočtu rekonstrukce. Dalším krokem však bylo zjištění možnosti financování, při které jsme zjistili, že banky mají pro lidi pracující na OSVČ tak tvrdě nastavené podmínky, že na ně ani omylem nedosáhneme. Vyhlašujeme tudíž výběrové řízení, kdo nám půjčí 1700000kč na koupi rodinného domečku (viz foto), abychom my děti mohly využívat zahrádku. Peníze bychom vrátili ihned po prodeji našeho bytu, který máme v osobním vlastnictví a snad bychom ho prodali do půl roku. Na oplátku nabízíme jako odměnu 50000kč. Kdo by měl zájem, nabízíme k prodeji náš exkluzivní byt 4+1 v Čelákovicích za 2200000kč, při rychlém jednání sleva. V úterý jsme byli prakticky celý den v Modřanech, ráno nás tatínek přivezl a večer vyzvedl. Lisa už se plazí po celém bytě a má velký zájem si se mnou hrát, já však její zájem nesdílím a obvykle jí neurvale odstrčím. Rodiče říkají, že zlobím, ale já si to nemyslím. Říkám rodičům: "Zlobí Lisa, já jsem hodná holčička."

Další týden nemocí

LISA: Ve čtvrtek 22. 3. jsme celá rodina stonali. Tatínek koupil v lékárně odsávačku nudlí na vysavač, abychom s rýmou pořádně zatočily. Moc v oblibě ji však s Ellou nemáme. V pátek nás přijela navštívit a uvařit nám dobrou polívčičku babička Jája, která zatím "jen" kašlala. Bohužel i jí nemoc propukla v sobotu naplno. Ten den se u nás zastavili i Víťa s oběma Elinami, kteří nám přivezli také polívku, tentokráte thajskou. Byla prý moc dobrá. Přivezli nám však také velké pěnové puzzle se zvířaty, ze kterého máme obě s Ellou velkou radost. Na víkend jsme tedy po dlouhé době nikam nejeli a kurýrovali jsme se doma. Tatínek se už prohlásil za zdravého a absolvoval své první letošní kilometry na silničce. My jsme si doma s maminkou hrály, četly, pouštěly písničky a zlobily. V neděli si dala maminka k obědu zelí a mne pak celý večer bolelo bříško. Ella si připsala další bouli, když spadla v noci z postele rodičů na hranu nočního stolku. Ona má totiž poslední dobou zvyk přecházet v půlce noci do ložnice rodičů a tentokrát si lehla moc na kraj. Já jsem se pro změnu přistěhovala na noc do Ellina pokojíčku a spím teď v její bývalé dětské postýlce. Tatínek zajel do Ikey a koupil mi tam mimo jiné ochranný lem do postýlky a plyšového losa, abych měla s kým v noci spát. Naše léčení pokračovalo i v následujících všedních dnech. Pořád sice trochu kašleme a máme rýmu, ale zvýšenou teplotu už ne, takže občas vyjdeme na chvíli na čerstvý vzduch. Výrazně se totiž oteplilo a rtuť teploměru šplhá nad deset stupňů Celsia. Mamince se však rýma dostala do dutin, takže teď bohužel bere antibiotika. Já už se cítím dobře a tak dělám veliké pokroky v lezení a nejradši bych si už i stoupla. Všichni mi však radí, abych s tím ještě vyčkala, protože bych si mohla nejen zničit páteř, ale i omlátit hlavičku pády, jako to dělala Ella.