pondělí 16. července 2012

MTBO Doksy + Bike Adventure Zbiroh

LISA: Po návratu z dovolené jsme strávili pár dní doma v Čelákovicích a nechali jsme oddechnout babičku Jáju. O přelomovém víkendu jsme pro změnu navštívili prarodiče Kalinovy v Bedřichově. Tatínek sekal trávu a projížděl kontroly na chystanou Bedřichovskou pětihodinovku a my jsme s maminkou navštívily místní hřiště. Byli jsme se i koupat v bedřichovském koupališti a jelikož bylo vedro, ledová voda se dala snést a vlezl tam i tatínek. V neděli odpoledne jsme se pak vykoupali i v čelákovické pískovně, která byla o poznání teplejší. Setkali jsme se tam i s Míšou a Pavlosem, kteří si přijeli k nám do garáže namazat (zaletnit) lyže. Pak jsme je pozvali k nám domů na žraloka s bramborem. Ve středu nás tatínek zavezl do rekreačního střediska Poslův Mlýn u Doks, kde se konaly 4-denní závody MTBO. Sám pak pokračoval do Bečova nad Teplou, kde náš oddíl Ekonom Praha pořádal pro změnu vícedenní závody v běžeckém OB. Jelikož bylo stále vedro, šly jsme se hned po příjezdu koupat do rybníka ještě s dětmi Míšou a Péťou Gajdovými. Večer za námi přijela babička, aby nás maminka nemusela hlídat sama. Spaly  jsme 4 v dvoulůžkovém pokojíku, já ve své cestovní postýlce a Ella na matraci. V areálu bylo plno dětských hřišť a také dětí, se kterými jsme si mohly hrát. Ella se moc líbila jednomu 1,5 letému chlapečkovi Pepíčkovi, který ji samou láskou kousl do brady. Ve čtvrtek se mi poprvé podařilo postavit se bez opory. Mám však oproti Elle téměř měsíční skluz. Večer přijel tatínek z Bečova a babička v pátek odpoledne odjela. V sobotu a v neděli nás tedy rodiče umístili během závodů v dětské školce. Byly jsme tam hodné, jen Ella jedla trochu moc bonbónů. Po závěrečné nedělní etapě jsme se vrátili domů do Čelákovic. V úterý jsem šla na kontrolu a očkování k paní doktorce. Ve svých 10 a půl měsících měřím 73cm a vážím 8,5kg. Už mi leze osmý zoubek. 
Ve středu jsme odjeli na chatu do osady Mokrá Louže. Hrály jsme si tam na písku, s dřevěnými koníčky a jelikož bylo ještě celkem teplo, napustily jsme si i bazének. Večer jsme si opekli maso na ohýnku. Od čtvrka již bylo chladněji a střídavě pršelo. Sbírali jsme v lese maliny a Ella s babičkou našly i pár bedel. Ježdění po lese však nevydržel můj kočárek a zlomila se mu trubka nad předním kolečkem. Tatínek mi naštěstí kočárek nechal svařit v Novém Kníně. V pátek odpoledne jsme odjeli do Zbirohu na závody Bike Adventure. Tatínka s maminkou čekaly o víkendu dvě etapy nejznámějšího bodovacího orientačního závodu na horských kolech v Čechách. V sobotu se jelo 6 hodin, v neděli 4. Rodiče zjistili, že asi podcenili fyzickou přípravu a měli toho po sobotní etapě plné zuby. Naštěstí se do neděle trochu zmátořili a jelo se jim podstatně lépe a rychleji. Stačilo to na konečné deváté místo v kategorii MD. Tu s přehledem vyhráli naši kamarádi Martin Sajal s Adélkou Boudíkovou. Náš oddíl se pak radoval z vítězství v soutěži týmů, za což se zasloužili i rodiče. Nás hlídala babička, která každý den dojížděla z chaty, zatímco my jsme přespávali ve stanovém městečku. Během dne jsme si hráli s ostatními dětmi ve školce. Já jsem si tam půjčovala odrážedlo pro nejmenší děti, na kterém mne moc bavilo jezdit. Bohužel nemáme fotodokumentaci.
 

úterý 3. července 2012

Chorvatsko 2012

ELLA: V neděli 17. června odpoledne jsme rovnou ze závodů MTBO v Jedovnicích odjeli i s babičkou Jájou do ciziny. Čekala nás týdenní dovolená v Chorvatsku. Jeli jsme přes Brno, Vídeň, Graz, až několik km před hranice se Slovinskem, kde jsme přespali ve stanu na odpočívadle. Cestou bylo vedro, ale značnou část jsme jí s Lisou prospaly. Druhý den jsme pokračovali přes Slovinsko (Maribor, Ljubljana) do Chorvatska. Tam jsme projeli města Koper, Buje, Novigrad a odtud už to bylo co by kamenem dohodil na poloostrov Lanterna, naše cílové místo. Lanterna se nachází na Istrijském poloostrově a je to vlastně jedno velké přímořské letovisko skládající se z kempů, apartmánů a hotelů.
Na recepci na nás už čekala teta trenérka Eva, která nás dovedla do našeho apartmánu (Gordana). Hned mě také vzala k moři, aby si ostatní mohli vybalit. Setkala jsem se tam s Jůlinkou Hladíkovou, která se však bohužel ještě tentýž den vracela do Prahy. Odpoledne jsme pak vyrazili k moři všichni. Našli jsme pěknou oblázkovou pláž, kde nás Lisou moc bavilo hrát si s kamínky a Lisu také strkat si je do pusy. To se však moc nelíbilo rodičům. V úterý šly nejprve maminka s babičkou na zdravotní cvičení a tatínek s námi na hřiště. Potom jeli rodiče s Adélkou na kolo, ale už prý bylo dost vedro, takže příště chtěli vyjet dříve. Tím ovšem vznikl jistý spor o hlídání nás dětí, protože maminka s babičkou si nechtěly nechat ujít pravidelné ranní cvičení a tatínek ranní vyjíždky na kole. Na cvičení jsme pak tedy chodily také, ale  trochu jsme tam vyrušovaly. Mimo to se ještě některá odpoledne konala cvičení v moři, při kterých nás tatínek hlídal.
Ve středu odpoledne jsme navštívili městečko Poreč, kde jsem si konečně dala svoji vysněnou zmrzlinu. Byla moc dobrá - jahodová. V Poreči byla maminka, když jí bylo asi 13, na svojí první zahraniční dovolené v životě. Další dny jsme nadále chodili k moři a více a více se s ním sbližovali. Rodiče si dokonce nasadili plavecké brýle a osvěžili si trochu plavecký styl kraul. Mne učila babička plavat prsa, ale pořád mi to moc nejde. Kromě hraní si na břehu moře nás bavilo i řádění v apartmánu. Měli jsme tam prostorný balkón s výhledem na moře, kde jsme stolovali a jednou tam rodiče a pak i já s babičkou přespali. Další zábavou bylo "mordování " babičky, kterou však stále dosti bolela záda. Na fotce můžete mimo jiné vidět, jak mě Adélka učí pojmenovávat jednotlivé prsty nebo kraba, kterého jsme viděli u moře. Rodiče měli po večerech pré a chodili tajně na zmrzlinu a hrát karty s kamarády. Kromě Adélky a Evy tam ze známých byli ještě Klárka s Martinem a rodiče Lucky - Skleničkovi.
Na cestu domů jsme se vydali v pondělí v 10 dopoledne. Jeli jsme celý den s občasnými přestávkami na svačinu. V 10 večer jsme vysadili babičku v Modřanech, od dědečka jsme dostali dobré lívance na cestu a pokračovali dál do Čelákovic. Dovolená u moře se nám líbila a i cestu jsme zvládli celkem v pohodě, jen tatínka to tam asi zas tak nebavilo a moře se mu zdálo studené, takže prý pojedeme příště asi někam jinam - možná do hor.