Devatenáctý a dvacátý den

V pátek odpoledne jsem s rodiči vyrazila na svůj první opravdový výlet, jeli jsme na víkendový pobyt na Horní Mísečky. Dorazili jsme tam jako první a postupně se začli sjíždět Humanitní borci a borkyně. Někteří z nich mě navštvíli na pokoji a teta Vendy mi přinesla dárek v podobě bodíčka, na které vlastonoručně vyšila orienťácký lampión. V sobotu jsme se vzbudili a při pohledu z okna jsem poprvé v životě spatřila padající sníh. Šla jsem ho otestovat na běžecké tratě, kde ostatní trénovali kopečky. Cestou zpátky na chatu mě tatínek povozil stylem Rallye Mísečky. Odpoledne jsem vyrazila s tatínkem a maminkou směrem na Zlaté Návrší, ale cesta byla moc dlouhá, tak jsme to otočili. Během pobytu jsem se seznámila se svojí vzdálenou sestřenicí Valuškou, se kterou jsem i na jedné z fotek. V neděli ráno narozdíl od soboty svítilo překrásně sluníčko, takže jsem vyrazila s maminkou na reparát na Zlaté Návrší, ale opět to nevyšlo. Pospíchali jsme totiž domů, abychom mohli oslavit tatínkovy narozeniny. Sjela se celá rodina.

Sedmnáctý a osmnáctý den

Včera bylo opět hezky, tak jsem vyrazila s rodiči poprvé na kolečkové lyže. Sice jsem se zatím vozila jenom v kočárku, ale i já za chvilku budu mít vlastní lyžičky. Mamince to zatím moc nešlo, ale tatínek už jezdí skoro jako reprezentant. Odpoledne jsem byla s rodiči a babičkou Jarmilou na své nejdelší procházce z Čelákovic do Toušně a zpět. V Toušni se k nám přidala druhá babička Olga. Dnes jsem dopoledne byla za svým ortopedem na kontrole svých kyčlí, prý je mám v pořádku a budu moct brzo běhat. Poté jsem byla s rodiči opět na bruslích, maminka se od včera hodně zlepšila. Odpoledne pojedu s rodiči na Mísečky za velkým množstvím Humanitních strejdů a tet. Tatínek musel přemluvit maminku, protože ta se o mě bála. Dokonce jsme volali i tetě porodní asistentce Květě do Neratovic a ta nám poradila, že máme určitě jet a že mě to vadit nebude, prý je mi dobře tam, kde mám maminku. Doufám, že se mi tam bude líbit a nechytím tam žádnýho bacila.

Video 3 a 4

Video č.3 je natočeno 19.11.2009, když se marně snažím dostat k mlíčku. Cucala bych už cokoliv, i tričko.

Video č.4 je natočeno 25.11.2009, když mě tatínek drží na rukou a já se koukám skoro celou dobu do foťáku. Dokonce i zamávám.

Šestnáctý den

Přestože jsem slibovala, že budu psát na blog v týdenních intervalech, nevydržela jsem to a musím se Vám pochlubit.
Dnes jsem byla na dvoutýdenní kontrole u své paní doktorky. Jsem prý hezky zdravá a pěkně rostu. Jsem ale nějak moc rychlá ve vývoji, protože už umím po dvou týdnech života zvedat hlavičku a stavět se na lokty a kolínka, to prý někdy neumí ani šestitýdenní miminka :-). Tatínkovi se to ale pořád zdá málo a představuje si, že budu už za měsíc běhat. Vážím 3,81kg a měřím 55cm. Obvod hlavičky mám 36cm, obvod hrudníku 37,5cm. Cestou od paní doktorky jsem se šla projít s maminkou podél vody, dnes bylo slunečno a dost teplo, padaly teplotní rekordy. Odpoledne přijela babička Olga, se kterou jsme šly krmit kačenky a znovu se projít podél vody. Na skok přijel ještě dědeček a přivezl dobré školní jídlo.

Patnáctý den

Celou noc jsem se soustředila na to, abych byla vzhůru v 3:35 v noci. Svoje dvoutýdenní narozeniny jsem oslavila tím, že jsem zrovna dopila mlíčko a šla znovu spát.
Od mého 15. dnu budu psát svůj blog v týdenních intervalech, protože už nemám tolik času, musím poznávat svět.

Čtrnáctý den

Od posledního nočního kojení jsem nemohla usnout a kňourala jsem, takže se maminka moc nevyspala. Stejně to pak pokračovala i celý den. Hodná jsem byla jen při dopolední procházce s maminkou a tatínkem, krásně svítilo sluníčko a foukal silný větřík. Když přišel tatínek k večeru z práce, našel maminku zoufalou s bolavou hlavou. Naložil mně tedy znovu do kočárku i když už byla tma a jel se se mnou podívat k Penny Marketu, aby si maminka odpočinula. Ta mezitím začla vařit večeři. Pak mně tatínek nechal dospat a vychladit na balkóně. Večer mně rodiče osprchovali ve vaně a pak už jsem byla celkem hodná.

Třináctý den

Včerejší večer i noc jsem byla moc hodná, abych udělala mamince radost, když je tu se mnou sama. Spala jsem hezky ve své postýlce a o papání jsem se hlásila jako obvykle dvakrát za noc. Dopoledne za mnou přijela opět babička Jarmila. Po obědě mně vzala na krátkou procházku naproti babičce Olze a dědečkovi Mirkovi. S těmi jsme pak šli na delší procházku a doprovodili je na vlak. Brzy po návratu z procházky přijel tatínek a přivezl s sebou velikou návštěvu. Pět humanitních strejdů (Karba, Radovan, Milan, Martin, Ondra) a tři humanitní tety (Vendy, Lucie, Lucka). Někteří si mně pochovali, ale skoro celou návštěvu jsem však prospala. Tatínek mi přivezl z Míseček dárek od tety Punti a strejdy Thomase a ještě dárek od strejdy Jardy. S oběma dárky jsem si pohrála a moc tetě a strejdům děkuji. Večer jsem jako obvykle, když je doma tatínek, nechtěla spát. Koukala jsem se totiž jako každou neděli na Superstar.

Dvanáctý den

Včera večer jsme maminkou osiřely, protože tatínek odjel na víkendové soustředění na Mísečky. Sníh tam sice už všechen roztál, ale tatínek si sebou zabalil boty na běh, kolečkové lyže a kolo. A taky 4 litry vína a karton zelené, aby mohli mě a další humanitní naději, Šimona Klímu, který se narodil dva dny přede mnou, pořádně zapít. Ráno tatínek volal, že šel spát v půl třetí, ale, že prý se moc neopil.
Já jsem večer jako obvykle trochu kňourala, protože mě bolelo bříško, ale v noci jsem spala dobře, i když zase s mamikou v posteli. Já se prostě sama v noci v postýlce bojím. Během dne tam spím úplně v pohodě sama klidně čtyři hodiny v kuse.
Dopoledne se za mnou přijela podívat prababička Věra, kterou jsem viděla poprvé a přinesla mi hezký polštářek ve tvaru zajíčka nebo snad ovečky? S ní dorazili i teta Verča se strejdou Zdenálem. Skoro celou návštěvu jsem ale prospala, akorát na společné foto mě vytáli z pelíšku. Pak volal znovu tatínek, že nás zdraví od Labské boudy, kam zrovna vyjeli na kole se strejdou Pavkou.
Kolem poledne dorazila babička Jarmila, která dovezla moc dobrou kuřecí polívku a strávila s námi celé odpoledne až do večera. Byly jsme na dlouhé vycházce kolem vody až k železničnímu mostu, pak podél trati kolem zastávky Čelákovice-Jiřina a zpět domů Husovou ulicí. Pak mě maminka nakrmila a ještě než babička odjela, pořádně mě vykoupaly a namazaly, abych byla krásný čisťounký voňavý miminko. Zatím jsem trochu pozapomněla, že bych měla večer zlobit a usnula jsem zabalená do zavinovačky s medvídkem.

Jedenáctý den

Dnešní noc jsem spala celou u maminky v posteli, protože jsem předstírala, že jinak bych asi neusnula. Tatínek mě ráno zaregistroval na bytové družstvo, aby pánové věděli, že tady taky bydlím. Maminka mě dopoledne objednala na vyšetření kyčlí na příští týden. Po poledni jsme vyrazili do Neratovické porodnice na očkování proti Tuberkulóze, injekce mně skoro vůbec nebolela. Pan doktor na dětském oddělení mně celou prohlédl a konstatoval, že je se mnou vše v nejlepším pořádku. Tatínek si mně zvážil, aby věděl, zda-li přibírám na váze. Zjistil, že jsem trochu cvalík - sice s bodíčkem a plenkou jsem vážila 3,90kg, což při nějakém lehkém odečtení je cca 3,70kg čisté váhy. Odpoledne jsem se byla s rodiči projít po Čelákovicích, dneska skoro běželi, aby tatínek stihnul odjet na víkendový pobyt na Mísečkách. Poté co jsem se vrátila z procházky, jsem konečně dohonila ten lampión, co mi v úterý utekl. Z lesa u Zvole se přestěhoval k nám do kuchyně na kliku, je moc hodnej, že za mnou dorazil.

Desátý den

Dnešní noc jsem spala skoro celou ve své postýlce, ale ráno jsem zjistila, že u maminky pod peřinou to je přeci jen mnohem příjemnější. Dopoledne jsem si rozbalila dárek od VZP, ve kterém jsem dostala takovou překrásnou barevnou plyšovou berušku. Tatínek cestou do Prahy zařídil na úřadech pro maminku rodičovský příspěvek a porodné. Odpoledne se stavila babička Olga, které mně viděla poprvé, protože předtím byla nemocná. Jako všem ostatním i jí jsem se moc líbila. Poté šli se mnou rodiče a babička na procházku k nádraží, kam přijel ještě dědeček Mirek. Večer už žádná návštěva nedorazila, takže jsem byla klidnější než obvykle a nesnažila jsem se budit sousedy. Uvidíme jak se mi bude dařit v noci.

Devátý den

V noci jsem se poprvé probudila pouze dvakrát a celé dopoledne jsem opět prospala. Po poledni jsem šla s maminkou na procházku, venku svítilo sluníčko, ale foukal větřík. Tatínek mně odpoledne zaregistroval u VZP, abych byla zdravotně pojištěná. Večer se na mně přijeli podívat strejda Páča a teta Míša. Poté mně jako každý večer bolelo bříško, protože asi moc hltám mlíčko.

Video 1 a 2

Video č.1 je natočeno 10.11.2009 (cca 30 minut po porodu), když mně paní sestřičky daly na chvilku do inkubátoru, abych se zahřála.


Video č.2 je natočeno 16.11.2009, když ležím v postýlce a hýbu aktivně ručkama i hlavičkou.

Osmý den

První týden života je za mnou. V 3:35 jsem oslavila týdenní výročí pobytu na tomto světě. Rodiče usoudili, že už je na čase, abych se jela podívat na své první orieňtácké závody. Nebyly to ledajaké závody, bylo to přímo Mistrovství světa, které se konalo ve Zvoli. Tatínek běžel MS ve SMIKu, což je orieňták s migrujícími kontrolami a já s maminkou, babičkou a dědečkem jsme se mezitím byli podívat po lese, kde jsem spatřila poprvé takový krásný bílo-červený lampión, který se mi moc líbil, ale bohužel utekl moc rychle, takže jsem si ho nestihla vyfotografovat. V kočárku jsem byla moc hodná, vydržela jsem 4 hodiny bez mlíčka. Po závodě jsem poprvé navšívila byt mojí babičky s dědečkem v Modřanech, kam budu zajisté hodně často chodit na jídlo, protože si babička myslí, že rodiče neumějí uvařit kvalitní stravu a trápí mně hlady. Nic z toho ale není pravda. K večeru za mnou dorazili do Čelákovic strejda Jakub a teta Lucka, kteří si se mnou 2 hodiny hráli. Tak jsem rozdováděla, že dnes půjdu spát nejdříve o půlnoci.

Sedmý den

Včera večer jsem nechtěla vůbec spát, protože jsem čekala, jak zaspívá v Československé superstar můj favorit Martin Chodúr. Poté jsem prožila klidnou noc, protože mně maminka nechala spát u sebe v posteli, je to mnohem lepší než v postýlce. Ráno jsme vyrazili poprvé za mojí dětskou doktorkou tady v Čelákovicích. Vážím 3,49kg a prý se mi daří moc dobře. Obdivovala jak jsem krásně růžovoučká. Cestou domů jsme na radu paní doktorky nechali v lékraně 500kč. Odpoledne jsem se poprvé sprchovala v umyvadle, o moc lepší než ve vaničce to však není. Celý zbytek odpoledne jsem jako obvykle prospala, abych nabrala síly na večer, kdy chci být vzhůru.