Dvanáctý den

Včera večer jsme maminkou osiřely, protože tatínek odjel na víkendové soustředění na Mísečky. Sníh tam sice už všechen roztál, ale tatínek si sebou zabalil boty na běh, kolečkové lyže a kolo. A taky 4 litry vína a karton zelené, aby mohli mě a další humanitní naději, Šimona Klímu, který se narodil dva dny přede mnou, pořádně zapít. Ráno tatínek volal, že šel spát v půl třetí, ale, že prý se moc neopil.
Já jsem večer jako obvykle trochu kňourala, protože mě bolelo bříško, ale v noci jsem spala dobře, i když zase s mamikou v posteli. Já se prostě sama v noci v postýlce bojím. Během dne tam spím úplně v pohodě sama klidně čtyři hodiny v kuse.
Dopoledne se za mnou přijela podívat prababička Věra, kterou jsem viděla poprvé a přinesla mi hezký polštářek ve tvaru zajíčka nebo snad ovečky? S ní dorazili i teta Verča se strejdou Zdenálem. Skoro celou návštěvu jsem ale prospala, akorát na společné foto mě vytáli z pelíšku. Pak volal znovu tatínek, že nás zdraví od Labské boudy, kam zrovna vyjeli na kole se strejdou Pavkou.
Kolem poledne dorazila babička Jarmila, která dovezla moc dobrou kuřecí polívku a strávila s námi celé odpoledne až do večera. Byly jsme na dlouhé vycházce kolem vody až k železničnímu mostu, pak podél trati kolem zastávky Čelákovice-Jiřina a zpět domů Husovou ulicí. Pak mě maminka nakrmila a ještě než babička odjela, pořádně mě vykoupaly a namazaly, abych byla krásný čisťounký voňavý miminko. Zatím jsem trochu pozapomněla, že bych měla večer zlobit a usnula jsem zabalená do zavinovačky s medvídkem.