První sníh

Po středečních dvou bězích se mamince opět zhoršila rýmička a bolení v krčku brčku. Jelikož nám již přišel vzorek šátku HAD, které si necháváme vyrobit na letošní Bedřichovskou pětihodinovku, zapózovala v něm maminka spolu se mnou před fotoaparátem, abychom fotky zveřejnili na webu našeho závodu a nalákali tak závodníky. V pátek dostalo autíčko konečně zimní gumy, takže už se nemusíme bát sněhu ani mrazu. Víkend jsme strávili v Praze a Čelákovicích. Tatínek využil posledních teplých dnů a byl se projet dvakrát na kole. V pondělí jsem si oblékla nový teplý svetr a vyrazila jsme do Modřan zvedat činky, abych byla nařáchlá jako strejda Kuba. Na horách začalo z pondělí na úterý sněžit, takže už se chystáme na hory. Po úterních maminčiných kroužcích jsme vydali domů. Středu i čtvrtek jsme strávili doma. V pátek odpoledne jsme sbalili vše potřebné a vyrazili na víkend do Bedřichova. Cestou jsme se stavili opět u výrobce cyklodresů Lawi, abychom doladili poslední detaily. V Jablonci si maminka po měsíčním vybírání koupila zimní botky a pak jsme ještě udělali velký nákup v Kauflandu. Na chatu jsme přijeli až za tmy, takže sněhu jsme si ještě neužila. V sobotu jsem si poprvé pochodila po sněhu, přímo na lyžařském stadionu. Maminka i tatínek se vystřídali na běžkách, bylo krásné slunečné počasí a stopa slušná. Odpoledne přijel můj kamarád Vítek. Dostala jsem od něj k narozeninám krásnou teplákovou soupravu s nápisem "Malý dráček". Během večera se pak Vítek přesvědčil, že jsem opravdu dračice. Na chatě nás moc nebylo, pouze Víťa s Elinou, Jarda, Ouhrabkovi a Johanka, moje oblíbená paní doktorka. Vítek používá moje oblečky, které mu moc sluší, takže vypadá trochu jako já. Je to hodné a společenské miminko, stejně jako jsem bývala kdysi já. Teď už ale pěkně vystrkuju růžky a Johanka mě diagnostikovala jako "hyperaktivní dítě". Moje doktorka v Čelákovicích pro změnu říkala, že prý budu "silná osobnost", nemám totiž ráda, když mě někdo omezuje a přikazuje mi, co mám dělat. V neděli se mi tatínek pokusil nabouraz denní režim (nedal mě po obědě spát, protože maminka byla na běžkách), takže jsem prospala celou podvečerní cestu domů a ke spánku jsem se uložila až kolem desáté hodiny. Uvidíme, do kdy budu spát. Od minulého vydání blogu jsem udělala velký pokrok v rychlosti své chůze, když chci, tak už i popoběhnu.

53.týden

Ve čtvrtek hned po narozeninách jsem se rozhodla, že se naučím jíst sama. Nabrat jídlo lžičkou a dopravit ho až do pusy je pro mě zatím docela obtížné. Nicméně jsem si usmyslela, že se nenechám nakrmit a jídlo nabrané maminkou jsem odmítala. Během týdne jsem však rezignovala, protože bych asi umřela hlady. Maminka se rozhodla, že když už jsem velká holčička, tak si budeme vařit k obědu společná jídla. Ve čtvrtek jsme měly tuňáka s těstovinami a rajčaty, v pátek pak pangasia s brambory, v sobotu v Modřanech vařila babička rajskou s masovými kuličkami a knedlíkem, v neděli taky v Modřanech pak jablkové knedlíky, v pondělí mleté hovězí s rýží, celerem a mrkví, v úterý u babičky vařené maso se zeleninou a nudlemi. Ve středu a ve čtvrtek jsem opět dostala hotový příkrm ze skleničky kvůli nedostatku času. Ve čtvrtek jsem s maminkou otestovala poprvé zapůjčený kočárek golfáč od Ouhrabků. V sobotu jsem ho pak vyzkoušela naposledy a to s tatínkem, který to však otočil hned za dveřmi a vrátil se pro starý dobrý kočárek. Má totiž několik vad - špatně jezdí, drhnu v něm nožičkama o asfalt, mám v něm rezignovaný výraz a celkově se mi v něm nelíbí. Od té doby ho využívám jen doma jako prolejzačku. Po čtvrtečním večerním výklusu s kočárkem maminka v pátek onemocněla, bolelo jí v krku, měla rýmu a teplotu přes 38°C. Na víkend jsme proto jeli k babičce a maminka mohla v klidu stonat. Tatínek mezitím sportoval a byl se mnou dokonce na hřišti. Rodičům se nezdála moje míra 71cm od paní doktorky, takže mě v Modřanech přeměřili krejčovským metrem a zjistili, že měřím celých 77cm. Rozdíl je způsoben tím, že paní doktorka mě měřila ve stoje a rodiče vleže. Víkend byl abnormálně teplý (20°C) a padaly teplotní rekordy. V úterý brzo ráno se mnou maminka cestovala vláčkem do Modřan na kroužky a zjistila, že není optimální cestovat s kočárkem v ranní špičce. Odpoledne nás do Modřan přišla navštívit teta Katka se strejdou Joskym a předali mi hezké přáníčko a míček hakisák. Večer jsme pak jeli s tatínkem domů, abychom ráno byli připraveni na SMIK, který se konal v Káraném, tedy cca 500m od našeho bydliště. SMIK byl první závod, jehož atmosféru jsem v životě zažila, bylo to loni týden po mém narození ve Zvoli. Letos mě během závodu hlídala babička a oba rodiče běželi. Po závodě se u nás stavili na oběd Míša a Martin Tušl. Rodičům a Míše dopolední závod nestačil, tak si večer dali ještě Večerní běh městem Čelákovice. Během týdne jsem se neskutečně rozchodila a už v mém pohybu převažuje chůze nad lezením. Naučila jsem se více experimentovat s jazykem, takže lépe mluvím a říkám např. "kde je?". Taky se mi změnily chutě a přestaly mi chutnat moje dříve oblíbené banány, mým oblíbeným ovocem jsou teď mandarinky a kiwi.

1. NAROZENINY (52.týden) SPECIÁL

Ve čtvrtek maminka začala úklid před mými narozeninami, aby to vůbec stihla a pro začátek umyla okna v obýváku a kuchyni. Mně mezitím hlídala babička, která za mnou přijela. V sobotu dopoledne jsme vyrazili na poslední závody MTBO v sezóně do Jevan. Hlídali mně babička s dědou, takže jsem nebyla ve školce. Došli jsme až do Kozojed, kam jezdila maminka jako malá na rekreaci. Maminka byla 4. a tatínek 5., takže oba byli vyhlášeni. Tatínek navíc dostal cenu za celkové 2.místo v Pražské MTBO lize. Cestou domů jsme se zastavili v Brandýse u Šnajdarových, aby si Jakub vyzkoušel dres. Bylo tam štěnátko rotvajlera, které se jmenuje stejně jako já. V neděli jsme jeli na tradiční Sild kros do Krčáku. Tady už rodiče tak dobře nedopadli. Poté jsme byli na obědě v Modřanech, u Martina Sajala na Hájích a pak jsme jeli na věčeři k Páčům. Strejda Páča mě učil hrát na bicí. V pondělí mě maminka vyložila v Horních Počernicích, tam mě pak náhodou našel tatínek a dovezl mě k babičce do Modřan, kam za mnou pak maminka přijela. V úterý cestou domů jsme obhlídli další autosedačky, tentokráte značky Römer. Doma pak začly přípravy na mojí oslavu narozenin, takže se pekly krachle, dělal dort a douklízelo se. Rodiče šli spát až v 1 ráno. Já jsem se probudila ve 3:40 v noci, přesně rok a 5 minut poté, co jsem se narodila. Pak jsem zase usnula. Dopoledne jsem šla k paní doktorce na roční prohlídku. Mé aktuální rozměry jsou 8,85kg, 71cm ve stoje, obvod hlavy i hrudníku 47cm. Můj vývoj se ubírá správným směrem, sice jsem od poslední kontroly vůbec nevyrostla, ani jsem moc neztloustla. Mám 8 pěkných zoubků a chodím sama. Odpoledne jsem mamince dala šanci dokočnit přípravy a na hodinu a půl jsem si schrupla. Pak už se začali trousit první hosté. Dorazili teta Verča se strejdou Zdenálem a sestřenkou Barunkou, babička Jarmila, dědouš Jan, prababička Věra, prateta Věra, babička Olga, dědeček Mirek, prasestřenice Lenka s manželem Zdeňkem. Dostala jsem spoustu krásných dárků, za které tímto děkuji - žabí koupací set v baťůžku, boby, motorku, zimní botičky, didaktickou hračku "shape sorting cube", knížku o Koblížkovi, zateplené kalhoty, svetr, želvu do sbírky a kožený pytel na penízky "money bag", do kterého jsem hned vložila první úspory. Maminka mi vyrobila krásný dort, který jsem mohla dokonce i jíst. Maminka mi také pomohla sfouknout svíčku a já jsem si něco tajně přála. Z pohoštění mi nejvíce chutnalo slané pečivo od Věry. Oslavu jsem si užila a už se těším na další rodinná setkání.

51.týden

Ve čtvrtek oslavila moje sestřenka Barunka půlroční narozeniny, takže už je jí víc než bylo mě, když se narodila. Z blogu Vítka Ouhrabky jsem se dozvěděla, že se mi narodila nová humanitní kamarádka - Magdalenka Hronová. Nevím však žádné podrobnosti, protože její maminka Katka nenapsala zatím žádnou zprávu na Humanitní pokec. Ve čtvrtek bylo 28.10., takže tatínek mohl strávit celý den na schůzi MTBO na Strahově. Maminka mezitím se mnou byla v Modřanech. V pátek jsme se cestou do Bedřichova stavili u výrobce cyklistických dresů Lawi pro velikostní vzorky kvůli výrobě nových dresů oddílu MTBO Ekonom Praha. Hned po příjezdu do Bedřichova jsme šli na dětské hřiště pod Lesní chatu, kde jsem se houpala na houpačce a hrála si na písku. Večer přijeli Víťa s Elinou a Zdenál s Martinem Machem. V sobotu ráno jsme vyrazili na tradiční běh Janovských 11 a 19 km. Během závodu mě hlídal strejda Karba, protože ho bolelo kolínko. Několik lidí mu řeklo, že jsem mu prý podobná :-) Maminka i tatínek si zaběhli trať 11km. Od tety Vendy jsem dostala k narozeninám fajnové společenské tričko, děkuji. Odpoledne jsme šli opět na dětské hřiště, tentokráte mě vzal tatínek na trampolínu, což byla skvělá zábava. V neděli jsme pro změnu šli na delší procházku na Královku, ale většinu cesty jsem prospala stejně jako celou noc ze soboty na neděli, kdy se taky změnil čas z letního na zimní.V pondělí jsme dopoledne omrkli autosedačky pro velké holčičky, uvidíme jakou mi rodiče koupí. Zbytek dne jsem strávila v Modřanech, stejně tak i úterý. Odpoledne jsem navštívila krásné hřiště u ZŠ Mráčkova, kde bylo spousta dětí a jeden kluk mi kopal písek do očí. Ve středu jsem byla celý den s maminkou v Čelákovicích a pro změnu jsem šla na hřiště u DDM, kde jsem se taky seznámila s pár dětmi. Co se týče pokroků v chození, tak maminka mi už napočítala 30 krůčků, ale zvládnu jich určitě mnohem víc. Také jsem se naučila lépe mluvit, už umím říct slovo "táta", když mám dobrou náladu. Poslední dobou vyplazuji hrozně ráda jazyk, takže se maminka bojí, že si ho překousnu. Moje pištění dosahuje takových pronikavých výšek, že se maminka někdy obává, že ohluchne. Na poslední fotce si všimněte, jak mi vyrostly vlásky, takže si už můžu vyčesat exkluzivní číro.