3 měsíce - SPECIÁL

Dnes jsem oslavila 3-měsíční narozeniny. Rodiče na oslavu připravili hezký piškotový dort, já ho však zatím nemohu. Chci se tedy pochlubit, co už umím a co jsem všechno zažila. Umím velmi dobře sát mlíčko, umím blinkat, kakat a čůrat. Už skoro nepoužívám kamarádku rourku, protože už mě tak často nebolí bříško. Dále umím kýchat a škytat, ale už neškytám tak často jako na začátku. Umím se smát, brečet a dělat různé ksichtíky. Tatínek tvrdí, že se umím tvářit velmi chytře, jako například na fotce s maminkou. Moc často nebrečím, zato se často směju a umím vydávat i jiné zvuky, třeba výskám, pískám nebo si něco žvatlám. Mám ráda, když mi rodiče zpívají. Už od narození umím dobře vyslovit své jméno Ella, ale poslední dobou ho už tak často neříkám. Umím si už držet hlavičku, někdy mi však ještě padá, protože ji mám dost těžkou. Na bříšku umím pást koníčky, i když mám přitom ještě většinou ruce v pěst a po chvíli už žačnu rýt hlavičkou podložku. Párkrát se mi podařilo převalit z bříška na záda, ale byl to spíš pád. Ze zad na bříško to zatím neumím, pilně to však nacvičuji. Jinak si procvičuji svaly častým pohybem nožičkama a ručičkama. Taky umím uchopit předmět do ruky, například chrastítko či máminy vlasy a chvilku je dokážu podržet. Piju docela často, hlavně když nespím, někdy i po 2 hodinách. Když pak spím, dokážu hladovět i 6 hodin. Včera v noci jsem vydržela spát rekordních téměř 7 hodin, zhruba od 21:30 do 4:30. Když mě však nechají rodiče spát přes den moc dlouho (jedeme někam autem nebo jsem na závodech v kočárku), v noci se mi pak tolik spát nechce. Běžně se budím 2x-3x za noc, přičemž k ránu častěji. Každý den mě rodiče berou ven v kočárku na procházku. Vydržím již velké mrazy, -15 stupňů pro mě není problém. Jsem totiž eskymačka. Bohužel jsem však z eskymáckého oblečku vyrostla, takže mi teď spíš už říkají medvíďátko. Musím to zaklepat, ale zatím jsem nebyla nemocná nebo jsem si toho alespoň nevšimla. Mým největším zdravotním problémem je reakce na očkování proti TBC, které trápí již asi měsíc moje levé ramínko. Taky mi rodiče občas musí vyčistit nosík. Někdy mívám podrážděnou nebo oschlou kůži. Na 3 měsíční kontrolu k paní doktorce jdu až příští týden, takže se jí na všechno přeptám. To opět budu vědět své přesné míry a váhy. Taky trpím na ostré nehtíky na rukou, kterými se drápu po obličeji. S oblibou si žužlám prstíky i celé ručičky, mám je raději než dudlík. Teď vám povím, co všechno jsem již zažila. Velmi často se pohybuji mimo domov, mojí hlavní náplní je objíždění závodů s rodiči. Zatím jsem spala na 7 různých místech mimo domov, když nepočítám porodnici. Celkem jsem spala 27 dní mimo domov, většinu z toho na chatě v Bedřichově. Autem jsem již najezdila velkou porci kilometrů, i když jsem většinu z toho prospala. Taky jsem už jela vlakem, autobusem, tramvají i metrem. Tatínek mě posadil dokonce i na kolo, zatím tedy pouze stacionární v obýváku. Navštívila jsem již také vysokou školu a to PedF UK. Seznámila jsem se se spoustou kamarádů, strejdů a tet, dokonce s několika Libanonci. Taky jsem zažila své první Vánoce, při kterých jsem dostala mraky dárků. Na blog jsem vydala spolu s dnešním již 38 příspěvků, které obsahují celkem 175 fotek. Doufám, že se mi bude dařit i nadále a vy všichni budete s oblibou číst můj blog.