pátek 1. října 2010

46.týden

Jak jsem již napsala, tak maminka v pátek dokončila školu a od té doby máme 2 roky prázdnin :-) V sobotu jsme tedy vyjeli na svatbu Lenky Duškové a Romana Vajčnera, což jsou kamarádi maminky a tatínka z veslařských dob. Lenka s Romanem se spolu seznámili během povodní v roce 2002, kdy Roman pomáhal na ČVK likvidovat následky povodní. Svatba se konala v zámeckém parku v Lipníku nad Bečvou, což je tedy z Čelákovic pěkná dálka. V zámeckém parku byly moc hezké kované sochy a zajímavě rostlé stromy. Večerní párty se konala v táborové základně Čekyně kousek od Přerova. Byly tam spousty dětí a já jsem tam při lezení skvěle vytřela podlahu. Rodiče také ocenili mraky dobrot, jichž jsem však většinu nemohla ochutnat. V neděli jsme se ještě stavili u Romana a Lenky v novém domečku v Olomouci. Nebyl to ale obyčejný domeček, ale pořádný palác. Asi čekají velkou rodinu. V pondělí nás přijela domů navštívit teta Radka a teta Míša. Radce by se mělo už během měsíce narodit miminko, takže to přišla s maminkou zkonzultovat a taky jsem miminku půjčila oblečky, které jsem nosila v prvních měsících života. V úterý jsme jeli do Modřan a cestou mi rodiče koupili v prodejně Deichmann moje první pořádné botičky. Jsou to růžové BIO-botky Elefanten, které budu nosit doma. Večer se konala rodinná slavnost, kde jsme slavili maminky narozeniny a ukončené studium VŠ. Přijeli teta Věra a strejda Karel ze Žehrovic, dále pak i Hanka a Lenka. V Modřanech jsme přespali a druhý den jsme couraly s maminkou po krámech. Z toho chození jsem však možná onemocněla, protože již večer jsme měla teplotu 38st a v noci dokonce necelých 39st. Navíc mám rýmičku a kašlíček. Ve čtvrtek jsem tedy celý den byla zavřená doma a nikam jsem nemohla. Moc jsem se ale neuzdravila. Uvidíme, jak se to se mnou vyvrbí. Musím se pochlubit, že jsem udělala ohromné pokroky v chození. Stojím sama pevně jako sloup a dokonce už umím udělat 3 až 4 minikroky bez opory. Taky jsem se naučila ukazovat prstíkem na všechno, co mě zajímá. Rodiče mi tedy říkají, co to je. Nejraději mám obrázky s krtečkem v mém pokojíčku. Moc ráda si listuju knížkama a časopisama, takže budu zakrátko velmi sečtělá. Taky ráda tahám knížky z knihoven, ale to se rodičům moc nelíbí.

Žádné komentáře:

Okomentovat