Vánoce a Silvestr

ELLA: Na Štedrý den jsme dopoledne vyrazili z domova přímo na hřbitovy, Malvazinky a Kotlářku. Poté jsme již jeli na Štedrodenní oběd do Vršovic, kde kromě babičky, dědy a prababičky byli i Verča, Zdenál a Barunka. Odpoledne jsme přejeli do Modřan, kde jsme nejprve před večeří pouštěli lodičky z ořechů, poté měli chutnou štědrovečerní večeři a nakonec počkali na příchod Ježíška. Ten rozsvítil svíčičky a pod stromeček nadělil velkou kupu dárků. Pomáhala jsem pak Jakubovi dárky rozdávat, měla jsem radost z jejich rozbalování a každý dárek jsem dlouho zkoušela. Ani jsem nestihla všechny své dárky rozbalit a to jsem šla spát až v půl jedenácté. Největší dárky byly asi houpací koník a velké lego, ale Ježíšek nezapomněl ani na čokoládu, kterou jsem si přála. Na Boží hod pomáhal tatínek dopoledne zprovoznit dědečkovi vánoční dárek, notebook. Po obědě jsme jeli do Žehrovic, kde jsme šli na dlouhou procházku kolem rybníka a poté ještě chvíli poseděli. Na Štěpána ráno jsme konečně vyrazili do Bedřichova, kde jsme strávili celý konec roku. Přijela tam spousta kamarádů a navíc i některé děti - Elina, Vítek, Karba a Barunka. Já jsem každý den zkoušela lyžovat na svých nových lyžičkách s indiánem, moc mi to však ještě nejde. Největší pokrok jsem zaznamenala až na Nový rok, kdy mě Juráš a Katka trochu něco naučili. Lyžování jsem prokládala bobováním, to jsem si užívala. Dokonce už umím zabrzdit oběma brzdami a přetočit se na couvání. Na chalupě jsme si s dětmi pěkně hráli, jen já jsem chvílemi pozapomněla, že Bedřichovské hračky patří všem dětem a stále jsem opakovala větu: "To je Elly." Na Nový rok, tj. v neděli 1.1. odpoledne jsme se vrátili domů a v Čelákovicích není opět ani kapka sněhu. Už se těším až znovu vyrazíme na hory. Lisa se pořád ještě nepřetočila a maminka tvrdí, že zatímco já jsem talentovaná, ale líná po mamince, Lisa bude méně sportovně nadaná, ale o to více zarputilá a hyperaktivní po tatínkovi. No uvidíme.