Prosinec - měsíc nemocí

LISA: V neděli 1. prosince jsme se vrátili ze soustředění na Mísečkách, kde napadlo už cca 30 cm sněhu. V Čelákovicích však po sněhu nebylo ani památky a i teplota byla spíše jarní. Když se setmělo, šli jsme na náměstí obhlédnout městský vánoční strom, který byl v sobotu slavnostně rozsvícen. I když jsme trochu pokašlávali, netušili jsme, co náš v následujících dnech čeká. V noci se však Ella probudila s bolestí ouška. Ráno jsme tedy vyrazily k dětské paní doktorce, ta nás poslechla, předepsala něco na kašel a rýmu, Elle prohlédla uši a poslala ji raději k paní ušní doktorce. Tam jsme dlouho čekaly v čekárně a když na nás přišla řada, paní doktorka taktéž prohlédla Elle uši a předpsala kapičky, s tím, že na píchání to zatím není. V noci však Ellu začlo bolet druhé ouško, takže šla na ušní znovu, tentokrát i s horečkou. Paní doktorka jí již ucho musela propíchnout a navíc předepsala antibiotika - první v Ellině životě. I mně se nemoc zhoršovala, dostala jsem také horečku a ještě k tomu zánět do očí. Ve čtvrtek jsme tedy navštívili opět paní doktorku, která předepsala antibiotika i mně. Maminka mi také musela kapat do očí, což byl dost boj. Víkend i následující týden jsme tedy strávily doma. Tatínek měl hodně práce, protože se mu kromě jeho standartní práce pro svou firmu Interier Windows a svozů dokumentů pro GE Money Bank, rozjel i e-shop na vosky. Navíc ještě jezdil do Bedřichova kontrolovat a vozit materiál pro přestavbu místností u babičky, kterou nám prováděl Roman Huzych s parťákem Blonďákem. Ella si ve středu 11. prosince zašla do školky alespoň na besídku. Po dvou týdnech doma, když už se zdálo, že jsme na tom zdravotně téměř dobře, jsme odjeli na víkend do Bedřichova. Nové apartmá již bylo hotové, jen tam ještě zapáchala barva z čerstvě natřené podlahy, takže jsme radši spali v našem starém apartmánku. Rodiče si zalyžovali a my jsme šly řádně oblečené na krátkou procházku. V noci na neděli však Ellu začalo moc bolet čůrání. V neděli jsme se proto stavili na pohotovosti v Thomayerově nemocnici, kde Elle předepsali další antibiotika na zánět močového měchýře. Já jsem pak hned v pondělí dostala velkou rýmu, takže jsme zase stonaly doma. Na předvánoční víkend jsme jeli opět do Bedřichova, ale tentokrát jsme radši vůbec nevycházely ven. Spali jsme už v novém pokojíčku u babičky. Také jsme si večer pouštěly ve vaničce svíčičkové lodičky ze svíčkárny, kterou Ella navštívila se školkou. I když sněhu ubývalo, rodiče si opět zalyžovali. V neděli přijeli nově zrekonstruovaný prostor obhlédnout babička Olga, dědeček Mirek a babička Jája. V pondělí 23. 12. ráno zavolal tatínek paní doktorce, aby zjistil, že rozbor Elliny páteční moči dopadl dobře. Odjeli jsme domů a těšili se na Šťědrý den.