Lisa 2.den

LISA: Z noci na můj druhý den života mě zlobilo bříško, takže mě musela maminka 2x donést na dětské oddělení a tam mi pomohly od bolesti bříška teploměrem. Druhý den ráno jsem byla na vizitě zvážena, mám 2,99kg, což je úbytek 200g. Tatínek s Ellou se za námi stavili před polednem, protože poté vyrazili na chatu na Brdy za babičkou a dědou. Tam prý bylo hrozně vos, takže radši jeli na hřiště do Dobříše a k vodě do Županovic. Večer pak tatínek s prarodiči a sousedy z chaty oslavili a zapili moje narození. Já jsem opět většinudne prospala, i když se mě maminka snažila budit na kojení a trochu si se mnou hrát a povídat, abych spala i v noci. Přes den už se mamince začaly nalévat prsa, takže večer už jsem vypila 15-20g mlíčka.

!!! LISA KALINOVÁ !!! - update - 1.den

Dnes (22.8.2011) v 8:01 se mi narodila sestřička LISA. Měří 51cm a váží 3,20kg.
UPDATE - ELLA: Já jsem šla v neděli v 10 večer spát a hned poté zavolali rodiče babičku, aby mě přijela pro jistotu hlídat. Ještě, že tak učinili. Ráno, když jsem se probudila, tak maminka ani tatínek nebyli doma a byla u mě jen babička, byla jsem z toho lehce zmatená. Tatínek přijel domů kolem 9 hodin dopoledne, nasnídali jsme se, ale maminka stále nikde. Poté jsem šla s babičkou k vodě, abych přežila extrémně teplý začátek týdne. Po obědě jsem se vyspala a táta mi říkal, že pojedeme za mámou, tak jsem se těšila. Jeli jsme do Neratovic, kde to dobře znám. Na pokoji tam byla maminka, tak jsem se s ní přivítala a pak jsem uviděla na posteli hezké mimi, se kterým jsem si pak snažila hrát. Poté jsem pochopila, že to je to mimi, které dlouho bydlelo u maminka v bříšku a už se konečně vyklubalo ven - je to moje sestřička Lisa. Zatím se mi moc líbí a už se těším, až bude doma i s maminkou. Dnes večer a v noci mě hlídá poprvé sám samotinký tatínek.
UPDATE - LISA: Maminka cítila první kontrakce v neděli v 8 hodin večer, taky mi dalo velkou práci je spustit, snažila jsem se už týden. Poté maminka nemohla mojí vinou spát, já ale taky moc ne, takže ve 4 ráno vyrazili s tatínkem do Neratovic do porodnice, kam jsme dorazili v 4:30. Nejdřív nás vyšetřili, poté si maminka oddechla ve vaně, ale já už jsem moc chtěla ven. Na svět mi pomohla teta Květa. Porodní cesty byly již po mojí sestřičce vytáhnuty, takže to šlo celkem lehce. Při kontaktu se vzduchem se mi to sice moc nelíbilo, ale hned jak mě přiložili mamince na prso, tak to bylo fajn. Poté mě páni doktoři změřili a zvážili, já se několikrát 3x za den pokakala a taky se učím sát prso - zatím teče jen mlezivo, ale třeba i mlíčko někdy dorazí. Většinu dne jsem prospala, maminka doufá, že budu spát i v noci. Odpoledne mě navštívil tatínek, Ella a babička. Navíc přijeli ještě Zdenál, Verča, Barunka a druhá babička Olga.

Těšíme se na miminko

Ve středu 10.8. jsem se vyspávala z nočního blinkání, jak můžete vidět na první fotce, pak jsem přes den ještě stonala s tatínkem v posteli. Ve čtvrtek nás přijela navštívit babička a trochu pomohla mamince s úklidem. Maminka sundala při úklidu ze skříně zlou motorku, ze které jsem v nestřežené chvíli přepadla přes řidítka na pusu a rozsekla jsem si horní ret. Z této nehody jsem byla následující 2 dny hodně mrzutá. Na zpravení nálady a zchlazení rtu mi maminka koupila smetanovou zmrzlinu. Aby vylepšila můj tristní vzhled, tak mě oblékla do parádních šatiček. V sobotu jsme doprovodili tatínka na závod Bike Music Fest do Pasek nad Jizerou, kde jsme strávily pro nepřízeň počasí dost času v hospodě a libil se mi tam pejsek Cliff, kterého už znám z předchozích závodů. Pro ty, co nerozluštili mojí hádanku, "habija" znamená pes - to proto, že říká "haf" a slovíčka ráda zakončuju "-ija" (babija=babička, mamija=maminka). Také jsem si začala nacvičovat pěší chůzi bez kočárku, ale občas jsem to nevydržela a osedlala si tatínka jako koníčka. Jednou jsem došla sama k pískovně (1,25km) a podruhé obešla okruh kolem náhonu (2,25km). Celý týden bylo teplo, takže jsem se chodila koupat k vodě přímo v Čelákovicích. Voda se mi sice líbí, ale stejně si raději hraju na písku na břehu. V největším vedru jsem si jednou z legrace oblékla vše, co jsem našla ve své skříni, abych se ještě více zapotila. Z úterý na středu jsme po delší době spali v Modřanech a viděla jsem tam strejdu Kubu. V sobotu ráno jsme vyrazili na závody OB do Kacanov v Českém ráji. Tam jsem si hrála na hřišti a vyspala se na procházce v kočárku. Večer jsme pak jeli do Bedřichova, kde jsme se potkali s Verčou, Zdenálem a Barunku a také s Vlaďkou, Vaškem a Valuškou a navíc ještě s babičkou, dědečkem a prababičkou. V neděli cestou domů jsme jeli znovu do Kacanov, tentokráte jsem si tam zaběhla navíc ještě dětský mini orientáček. Odpoledne maminka myla skla na balkóně a při té příležitosti viděla velkého pavouka křižáka. Už se všichni těšíme na miminko!

Léto na Šumavě

V pátek 29.7. jsme jeli opět po týdnu do Bedřichova, tentokráte s cílem účasti na OB Petit Prix v Lučanech nad Nisou. První den bylo hezky, zbylé dva dny již pršelo. Já jsem si obešla dětský orienťáček po shromaždišti (viz přiložená mapka), hrála si v dětské školce ve stanu a v neděli jsem byla projít s maminkou na start. Tatínek bral závody jako regeneraci pro bolavé koleno, takže výsledky nestály za moc. Ve středu jsme se stavili v Neratovicích na maminčinu kontrolu a já jsem dostala od tety Květy vlastnoručně pletenou žábu. Rovnou odtamtud jsme pokračovali do Stožce na Šumavu, kde jsme si postavili stan u maringotky a rozestavěného domu tety a strejdy Čihákových. Kromě nich tam byla ještě jejich vnučka Anička a pejsek Ben, moje babička s dědečkem, Lenka se Zdeňkem a malou Klárkou a rodina Taxů (Láďa, Klára, Viktorka, Apolenka a Barunka). Takže z dětí jsme tam byly samé holky. Každý den jsme chodili na výlety po okolí a cestou jsme využívali místního vláčku, kterým jsem jela celkem 4x. Podvečery jsem pak trávila na stožeckém dětské hřišti. Večer býval ohýnek, toho jsem si ale moc neužila, protože jsem chodila spát poměrně brzy, jelikož jsem odmítala spát po obědě. Tatínek jezdil ve čtvrtek a v pátek na kole a v sobotu si zúčastnil běžeckého závodu Zlatá Stezka (České Žleby, Haidmülle, Stožec, 15km). Výkon podal přes bolavé koleno celkem dobrý, jenom pak další dva dny nemohl chodit. V neděli cestou domů jsme se zastavili v kempu v Křišťanovicích, kam maminka jezdívala celé dětství s rodiči pod stan. Večer jsem pak vzpomínala na své šumavské zážitky opakováním jmen kamarádů (hlavně "Apa" - ta se mi totiž nejvíc věnovala). V noci na pondělí jsem blinkala a druhý den jsem měla i zvýšenou teplotu. Když už jsme si v úterý mysleli, že je nemoc zažehnána, potkalo mě a tentokráte i tatínka v noci na středu to samé. Ve středu 10.8. jsem oslavila 1,75-roční narozeniny. Nějvětší pokroky jsem za poslední dobu udělala v mluvení, říkám stále více slov a někdy i slovní spojení a minivěty typu "tady je habija". Schválně, kdo ví, co je to "habija"?