Budeme mít domeček? Asi ne :-(

ELLA: Ve středu 29.2. za námi dopoledne přijeli dědeček Mirek s babičkou Olgou. Než s tatínkem odjeli zpět do Prahy, všiml si dědeček, že u nás před panelákem sedí malý zraněný dravec. Maminka tak dostala za úkol zavolat ornitology, aby si ptáčka odvezli. Protože nenašla číslo, zavolala městskou policii, která přijela s odchytovou službou a ptáčka opravdu chytli do sítě a odvezli. Ve čtvrtek jsme byli nakrmit kačenky, venku už bylo krásně teplo. Večer odjel tatínek autobusem do Stuttgartu na veletrh stínící techniky. Za námi přijela v pátek babička Jája a v sobotu dokonce Vítek s Radkou. Společně jsme si hráli u nás doma, naobědvali se a pak šli ven na hřiště. Večer pak přijel tatínek. V neděli ráno si maminka všimla nového inzerátu na domek v Čelákovicích (její největší zábavou je totiž surfování na sreality.cz). Při procházce jsme se tam tedy šli podívat a odrzlý tatínek hned zazvonil, abychom se mohli podívat alespoň na zahrádku. Poté hned kontaktoval realitního makléře a ještě odpoledne jsme šli podívat i dovnitř do domečku. Rekonstrukce by byla nutná, ale za nabízenou cenu je to pořád velmi výhodné. V pondělí se na domek přijel podívat stavební odborník Roman, který potvrdil, že je rekonstrukce podle našich představ možná. V úterý tatínek navštívil projektanta, který mu udělal hrubý odhad rozpočtu rekonstrukce. Dalším krokem však bylo zjištění možnosti financování, při které jsme zjistili, že banky mají pro lidi pracující na OSVČ tak tvrdě nastavené podmínky, že na ně ani omylem nedosáhneme. Vyhlašujeme tudíž výběrové řízení, kdo nám půjčí 1700000kč na koupi rodinného domečku (viz foto), abychom my děti mohly využívat zahrádku. Peníze bychom vrátili ihned po prodeji našeho bytu, který máme v osobním vlastnictví a snad bychom ho prodali do půl roku. Na oplátku nabízíme jako odměnu 50000kč. Kdo by měl zájem, nabízíme k prodeji náš exkluzivní byt 4+1 v Čelákovicích za 2200000kč, při rychlém jednání sleva. V úterý jsme byli prakticky celý den v Modřanech, ráno nás tatínek přivezl a večer vyzvedl. Lisa už se plazí po celém bytě a má velký zájem si se mnou hrát, já však její zájem nesdílím a obvykle jí neurvale odstrčím. Rodiče říkají, že zlobím, ale já si to nemyslím. Říkám rodičům: "Zlobí Lisa, já jsem hodná holčička."

Další týden nemocí

LISA: Ve čtvrtek 22. 3. jsme celá rodina stonali. Tatínek koupil v lékárně odsávačku nudlí na vysavač, abychom s rýmou pořádně zatočily. Moc v oblibě ji však s Ellou nemáme. V pátek nás přijela navštívit a uvařit nám dobrou polívčičku babička Jája, která zatím "jen" kašlala. Bohužel i jí nemoc propukla v sobotu naplno. Ten den se u nás zastavili i Víťa s oběma Elinami, kteří nám přivezli také polívku, tentokráte thajskou. Byla prý moc dobrá. Přivezli nám však také velké pěnové puzzle se zvířaty, ze kterého máme obě s Ellou velkou radost. Na víkend jsme tedy po dlouhé době nikam nejeli a kurýrovali jsme se doma. Tatínek se už prohlásil za zdravého a absolvoval své první letošní kilometry na silničce. My jsme si doma s maminkou hrály, četly, pouštěly písničky a zlobily. V neděli si dala maminka k obědu zelí a mne pak celý večer bolelo bříško. Ella si připsala další bouli, když spadla v noci z postele rodičů na hranu nočního stolku. Ona má totiž poslední dobou zvyk přecházet v půlce noci do ložnice rodičů a tentokrát si lehla moc na kraj. Já jsem se pro změnu přistěhovala na noc do Ellina pokojíčku a spím teď v její bývalé dětské postýlce. Tatínek zajel do Ikey a koupil mi tam mimo jiné ochranný lem do postýlky a plyšového losa, abych měla s kým v noci spát. Naše léčení pokračovalo i v následujících všedních dnech. Pořád sice trochu kašleme a máme rýmu, ale zvýšenou teplotu už ne, takže občas vyjdeme na chvíli na čerstvý vzduch. Výrazně se totiž oteplilo a rtuť teploměru šplhá nad deset stupňů Celsia. Mamince se však rýma dostala do dutin, takže teď bohužel bere antibiotika. Já už se cítím dobře a tak dělám veliké pokroky v lezení a nejradši bych si už i stoupla. Všichni mi však radí, abych s tím ještě vyčkala, protože bych si mohla nejen zničit páteř, ale i omlátit hlavičku pády, jako to dělala Ella.

Lisa 6 MĚSÍCŮ

ELLA: V úterý 14.2. na Valentýna za námi přijela babička Jája. Společně jsme se šli podívat na jeden malý baráček v Čelákovicích Jiřině, který si maminka vyhlídla na webu sreality.cz. Je totiž už zblblá tím, jak její sestřenice s manželem už asi 2 roky hledají nějaký vhodný dům, tak začala hledat taky. Domek má sice pěknou zahrádku, ale je opravdu malý, má navíc nebezpečné schody, ze kterých bychom se určitě zřitily. Cestou zpátky jsme viděly, jak kačenkám zbyl jen malý nezamrzlý kousek náhonu. Jinak Labe u Brandýsa je už asi 2 týdny zamrzlé. Ve středu jsme po dlouhé době navštívily mateřské centrum, kde se četla pohádka O makové panence a následně jsme vodovkami vybarvovali motýla Emanuela. Koupily jsme tam kukuřičné křupky, které si pak dala i Lisa. Ve čtvrtek po poledni jsme vyrazili i s babičkou Jájou do Bedřichova. Tam rodiče večer oslavili s Elinou její narozeniny a maminka se projela ve čtvrtek i v pátek na lyžích. Tatínek nesportoval, protože chytnul kašel. V pátek odpoledne jsme přejeli do Vysokého nad Jizerou, kde se o víkendu konaly závody VŠ ligy. V sobotu se jel skiatlon, maminka v něm letos poprvé byla nejrychlejší z Humanity. Do nedělních sprintů dvojic nastoupil i nemocný tatínek, jelikož Bertovi scházel parťák do dvojice. Bohužel jsme postupně začly kašlat Lisa i já. Po návratu domů do Čelákovic dostala Lisa v noci horečku. V pondělí jsme tedy navštívily paní doktorku, která na nás neshledala nic závažného. V noci na středu jsem však dostala horečku i já. Ve středu 22.2. oslavila Lisa půlroční narozeniny. Maminka jí při té příležitosti ukuchtila půldort. Ten den nám také uvařila řepovou polévku krásné růžové barvy. Maminka už je také lehce nastydlá, takže ještě nevíme, jestli pojedeme o víkendu do Bedřichova. Na fotkách můžete vidět, jaké kreslím hlavonožce. Na jednom obrázku je Lisa s malou Elinou a na druhém je maminka. Maminka mě učila fotit, takže jsem jí sama udělala portrét.