Další týden nemocí

LISA: Ve čtvrtek 22. 3. jsme celá rodina stonali. Tatínek koupil v lékárně odsávačku nudlí na vysavač, abychom s rýmou pořádně zatočily. Moc v oblibě ji však s Ellou nemáme. V pátek nás přijela navštívit a uvařit nám dobrou polívčičku babička Jája, která zatím "jen" kašlala. Bohužel i jí nemoc propukla v sobotu naplno. Ten den se u nás zastavili i Víťa s oběma Elinami, kteří nám přivezli také polívku, tentokráte thajskou. Byla prý moc dobrá. Přivezli nám však také velké pěnové puzzle se zvířaty, ze kterého máme obě s Ellou velkou radost. Na víkend jsme tedy po dlouhé době nikam nejeli a kurýrovali jsme se doma. Tatínek se už prohlásil za zdravého a absolvoval své první letošní kilometry na silničce. My jsme si doma s maminkou hrály, četly, pouštěly písničky a zlobily. V neděli si dala maminka k obědu zelí a mne pak celý večer bolelo bříško. Ella si připsala další bouli, když spadla v noci z postele rodičů na hranu nočního stolku. Ona má totiž poslední dobou zvyk přecházet v půlce noci do ložnice rodičů a tentokrát si lehla moc na kraj. Já jsem se pro změnu přistěhovala na noc do Ellina pokojíčku a spím teď v její bývalé dětské postýlce. Tatínek zajel do Ikey a koupil mi tam mimo jiné ochranný lem do postýlky a plyšového losa, abych měla s kým v noci spát. Naše léčení pokračovalo i v následujících všedních dnech. Pořád sice trochu kašleme a máme rýmu, ale zvýšenou teplotu už ne, takže občas vyjdeme na chvíli na čerstvý vzduch. Výrazně se totiž oteplilo a rtuť teploměru šplhá nad deset stupňů Celsia. Mamince se však rýma dostala do dutin, takže teď bohužel bere antibiotika. Já už se cítím dobře a tak dělám veliké pokroky v lezení a nejradši bych si už i stoupla. Všichni mi však radí, abych s tím ještě vyčkala, protože bych si mohla nejen zničit páteř, ale i omlátit hlavičku pády, jako to dělala Ella.