Svatba Karba+Vendy

Ve čtvrtek 7. dubna jsem zase onemocněla. Dostala jsem kalšík, rýmu a horečku. Horečka mě v pátek přešla, ale kašlík a rýma už trvá 14 dní. V sobotu mě přijela hlídat babička a maminka s tatínkem odjeli pryč na orienťáky do Turnova a okolí. Cestou se stavili u Adélky v Zásadě, podívat se na koníčky a na nový byt. Škoda, že jsem tam nemohla být. V neděli onemocněl pro změnu tatínek a doufal, že se uzdraví do víkendových závodů v Maďarsku. Ve středu byl tatínek na 1. závodu Pražské MTBO ligy na Spořilově a skončil na 2.místě. Ve čtvrtek byla maminka na ultrazvuku a zjistila, že miminko je v pořádku, hýbe se a bouchá mu srdíčko. Poté jsem zůstala s maminkou v Modřanech a tatínek se jel sbalit na cestu do Maďarska, kam v pátek brzo ráno odjel. V sobotu se konala svatba našich kamárdů Karby s Vendy, obřad byl na Chvalském zámku a oslava v Prokopském údolí. Na svatbu jsem si oblékla nové šatičky, byla však celkem zima, takže pod bundou nebyly moc vidět. Tam už však byla jen maminka, já jsem odjela s babičkou do Žehrovic a strávila jsem tam první noc bez maminky a spala jsem na velké posteli. Maminka za námi dorazila v neděli ráno a navštívila se mnou místní nové dětské hřiště. V Žehrovicích mě zaujali pejsek Ben a kočička Maruška. Večer se vrátil tatínek z Maďarska, byl však skoro o nohu chudší. Po pátečním solidně odjetém sprintu okusil v sobotním middlu tvrdost místní země a narazil si koleno a minimálně natáhl vazy v koleni. Sobotní závod nedokončil a k nedělnímu ani nenastoupil. Z Modřan jsme odjeli až v úterý. Středu a čtvrtek jsme strávili po dlouhé době v Čelákovicích. Ve čtvrtek jsem se poprvé vykakala na nočník a v pátek ráno jsem se tam vyčůrala. V pátek poledne jsme vyrazili na Velikonoce do Bečova nad Teplou. Na fotce můžete vidět, jak se nám krásně rozkvasilo šípkové víno.

Memoriál, ZOO, OB Říčany

V pátek 25.3. jsem vyrazila na nebezpečnou expedici. Aby tatínek mohl absolvovat cestu na Memoriál s Víťou na kolech, musela maminka řídit naše auto přes Bedřichov až do Jilemnice. Podporovala a navigovala jí orientační amatérka Elina, takže krom chcípnutí motoru na křižovatce a drobných mapových nejistot jsme dojely celkem v pohodě. Maminku to tak psychicky vyčerpalo, že ji z toho pak celou sobotu bolela hlava. Pořádání závodů dopadlo jako obvykle úspěchem, protože tatínek je organizační talent :-) Na sobotní večírek jsem s maminkou nešla, protože se snažím dodržovat pravidelný denní režim. Vyrazil tam pouze tatínek, kterého jsme přestrojily za Johna Travoltu z filmu Pomáda. Prý ale čest svému jménu nedělal a moc netančil. O víkendu jsem si užívala komunikace s ostatními humanitními dětmi - Barunkou, Vítkem, Aničkou a Míšou Ehlerovými. V pondělí jsme navštívily s maminkou a babičkou Pražskou ZOO. Ze zvířat mě nejvíce zaujaly žirafy, gorily a tučňáci. I maminka už začala lehce trénovat na kole, hlavně z důvodu zvyšující se váhy a zamezení totální ztráty fyzické kondice. Jarní počasí vyvrcholilo o víkendu a to především v neděli, kdy teplota dosáhla 25st. Jeli jsme do Říčan na závody OB. Moc mě bavilo pobíhat po shromaždištíi, žadonit o buchty ze stánku a popelit se v hlíně, že o mě pak maminka prohlásila, že vypadám jak cikáně. V noci jsem špatně spala a ráno jsem měla zvýšenou teplotku. Rodiče se báli, že jsem dostala úžeh nebo úpal, takže jsem byla celý den doma (stejně se ale výrazně ochladilo a lilo jak z konve). Babička navíc zjistila, že mám zvětšené uzliny v tříslech. Tatínek tedy se mnou v úterý ráno došel k paní doktorce, aby zjistil, že teplota byla způsobena rostoucími 4 špičáky a zvětšené uzliny prý mohu mít od modřin na nožičkách způsobených lezením po schodech a častými pády. V poslední době také chodím velmi často (někdy i dvakrát denně) na různá hřiště. Nejčastěji navštěvuji hřiště u DDM, kde když přijdu dopoledne, tak potkávám děti ze školky. Oblíbila si mě tam jedna holčička jménem Ema, která se tam o mě stará. Na fotce můžete vidět tatínka v novém cyklodresu Ekonom, já budu mít doufám také takový hezký dresík. Hlavně mi musí rodiče pořídit pořádnou motorku (odrážedlo), na které budu jezdit. Mám nyní tři - jedno je mi velké, druhé ještě větší a třetí je blbé, takže si půjčuje to správné od dětí na ulici, abych si to nacvičila. Dnes jsem ujela cca 20m, kus po asflatu, kus po trávě a kus po štěrku.

Osiřelá Ella bez tatínka

Tatínek nás v pátek 11.3. odpoledne opustil a vyrazil do Toskánska na cyklistické soustředění. S maminkou jsme se hned daly do gruntování celého bytu, které nám trvalo až do tatínkova návratu :-) Při té příležitosti jsme vypraly i slonici, která, jakožto moje nejoblíbenější hračka, byla značně ušmudlaná. V sobotu i v neděli za námi přijela babička a chodily jsme na dlouhé procházky. V úterý pro nás přijel strejda Kuba a odvezl nás do Modřan. Tam jsem ve středu oslavila svůj svátek. Přišli prarodiče Kalinovi i s prababičkou Věrou. Dostala jsem spousty krásných dárů, za které děkuji. K večeru jsme se pak byli projít s Verčou, Zdenálem a Barunkou, od kterých jsem dostala další dárky. V pátek nás babička odvezla domů a byla jsem u paní doktorky kvůli dlouhodobému kašlíčku. Řekla mi, že to může být stále reakce na očkování. Víkend jsem pak strávila s maminkou sama. Moc jsme se těšily na tatínka, který měl přijet v neděli večer. Bohužel se mu ale porouchalo auto, takže si pobyt v Itálii prodloužil o dva a půl dne. V pondělí jsme jely vláčkem do Prahy a v úterý zase vláčkem zpět. Ve středu brzo ráno konečně dorazil tatínek. Přivezl spousty italského jídla, mimo jiné i omáčky na těstoviny, ze kterých jsem si s potěšením postavila věž. Co nyní umím říkat: táta, tady je, není, ne a někdy také máma, bába a mnoho dalších náznaků slov. Tatínek mě dnes přezkoušel a zjistil, že umím ukázat správně na všechny části těla, včetně oblečení.

Baby boom

Z minulé nemoci jsem se opravdu rychle vyléčila, takže jsme mohli o víkendu vyjet do Bedřichova. Tam jsem potkala Matyáše a Šimona Klímovy, které jsem již skoro rok neviděla. Oba vyrostli a to je asi proto, že tak dobře a hodně jí. Jestli si rodiče myslí, že hodně papám, tak se mýlí. Bylo tam hodně tet čekajících miminka, takže se už těším na nové kamarády. Zároveň se konala u nás na chatě schůze MTBO, takže měl tatínek v sobotu odpoledne a večer o zábavu postaráno. Byla jsem se na schůzi také podívat, abych řekla svůj názor o budoucnosti MTBO, protože se to týká hlavně mě. Potkali jsme tam Markétu Jiráskovou, maminku mé kamarádky Laury, která teď čeká dokonce dvojčata. Také jsme se dozvěděli, že narození potomka očekává několik dalších elitních závodnic MTBO. V neděli byly na stadionu dětské závody, kde jsem zjistila, že jestli chci příští rok vyrazit do stopy, musím si pořídit oblečky od firmy Gasso, jinak nebudu "in". V pondělí večer se tatínek potkal se Zdenálem, aby mu předal nové cyklodresy Ekonomu a na oplátku pro mě dostal exkluzivní zelenou houpačku. V úterý cestou z Prahy jsme byli v Říčanech, kde já jsem si hrála na známém dětském hřišti a tatínek navštívil místní chirurgii, kde se mu známý doktor Mireček snažil pomoci od bolesti pravého nártu. Dostal do chodidla injekci, která by to měla spravit. Ve středu jsem šla k paní doktorce na očkování proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím. Injekci jsem dostala do levé ručičky. Zároveň mě paní doktorka změřila a zvážila (77cm ve stoje), ale maminka údaj o váze zapomněla. Vážím stále něco mezi 9-10kg. V pátek jsme jeli opět do Bedřichova, ani jeden z rodičů však nelyžoval - tatínek raději chodil na kolo a maminka byla nastydlá. Mamince se však nemoc přes víkend zhoršila a tak musela v pondělí k doktorovi. Bohužel jsem to chytla i já - měla jsem rýmičku, kašlíček a dokonce teplotku. Dnes tatínek odjiždí na 9 dní do Toskánska, aby trochu zlepšil svou hroznou výkonnost na kole. Takže tady s maminkou osiříme :-(

15-měsíční dračice

Ve čtvrtek 10.2. jsem oslavila své 1,25 narozeniny. V pátek hrozně pršelo, přesto jsme jeli do Bedřichova. Přijela tam babička Jarmila, prateta Věra a maminčina sestřenice Lenka s manželem Zdeňkem. V sobotu vysvitlo sluníčko, ale všude byl hrozný led. S babičkou a Lenkou jsme proklouzali celou procházku. V pondělí jela maminka s tatínkem na ultrazvuk, aby se poprvé podívali na mojeho bratříčka či sestřičku, jenž se klube u maminky v bříšku. Prý je zatím v pořádku. Potom odjel tatínek na 2 dny na AMČR v klasickém lyžování do Nového Města. Já jsem zatím s maminkou zůstala u prarodičů v Modřanech. Ve čtvrtek jsem chtěla jít na očkování, ale paní doktorka měla dovolenou, protože zrovna byly v Čelákovicích jarní prázdniny. V pátek jsme vyrazili na závody do Vysokého nad Jizerou. Potkala jsem tam novou kamarádku Emu, která je asi o měsíc starší než já. Je sice drobnější, ale zato umí nejméně 50 slov. Mám se ještě co učit. Byl velký mráz a já jsem trávila přes den na závodech hodně času venku, možná i v důsledku toho jsem onemocněla. Poté co jsem byla mrzutá a v neděli jsem spala i dopoledne, mě rodiče změřili teplotu a měla jsem 38,5. Celou cestu domů jsem prospala. V pondělí i úterý mě přijela hlídat babička, zatímco maminka jela učit do Prahy. Koupila mi tam 2 hezké knížky, abych se i při nemoci zabavila a trochu rozvíjela svojí slovní zásobu. Tu pasivní již mám dle rodičů celkem dobrou, aktivní zatím nemám vůbec. Zvýšená teplota mi v úterý zmizela a doufám, že už se nevrátí, abych mohla řádit, jak se mi zlíbí.