pondělí 21. června 2010

32.týden

Ve středu ráno jsme se rozloučili s "popelnicí", kterou tatínek cestou do Prahy odevzdal Martinovi ve Strašnicích. Zároveň mu půjčil jako každoročně silničku, aby na ní Martin mohl absolvovat triatlon. Za námi do Čelákovic přijela babička a odjela k večeru. Tatínek ještě odpoledne byl na PPŽ na Hostivaři. Ve čtvrtek ráno vyzvedl tatínek Transportera z opravy, takže už máme zase vlastní autíčko. Motor mu teď hezky přede. Dopoledne přijela teta Katka. Přivezla mamince horu materiálu ke státnicím, poradila jí s diplomkou a hrála si se mnou a šla se mnou ven. Taky jsem dostala veršovanou anglickou knížku o miminku s osobním věnováním. Tatínek uklidil garáž zatopenou minulý týden při velkém dešti a při té příležitosti mi přivezl z garáže sportovní nástavbu na kočárek. Hned večer jsem jí vyzkoušela, ale není to žádná sláva. Taky přivezl mojí cestovní postýlku, která přišla do kontaktu s povodní, takže jí rodiče museli večer ve vaně osprchovat. Tatínek v pátek navštívil strejdu Karbu a vyzvedl u něj matrace určené do Bedřichova. Maminka mi z nich udělala v obýváku měkké hřiště, abych mohla do sytosti padat. Odpoledne přijela opět babička, která tu dokonce i poprvé přespala do soboty. V sobotu ráno jsem se zúčastnila Vítání občánku města Čelákovice. Přijel i dědeček Mirek. Potkala jsem tam podobně staré děti jako jsem já. Paní zastupitelka nám popřála všechno dobré do života, děti ze školky nám zazpívaly a zarecitovaly, hudebníci nám zahráli na kytary. Jako dárek jsem dostala vlastní sadu dětských příborů a od dětí kytičku, kterou jsem hned zníčila. Tatínek odešel těsně před koncem, protože pospíchal na start týmového HP triatlonu na Proboštských jezerech. Jeho tým skončil na hezkém 2.místě. Po poledni jsme vyrazili do Modřan, kde jsme celé odpoledne a večer mapovali během procházky terén na Pražskou MTBO ligu, kterou rodiče v úterý pořádají. V neděli dopoledne rodiče jeli mapovat na kolech, zatímco já už jsem byla hlídaná babičkou. Odpoledne už rodiče projeli finální závodní trať, aby věděli směrný čas. Večer jsme jeli domů do Čelákovic. V pondělí přijela opět babička a jela se mnou na výlet do Lázní Toušeň. Opět jsem přešla na hluboký kočárek, protože v něm mohu lépe řádit. Už je to 10 dní, co jsem se poprvé postavila a od té doby se neustále zlepšuji, už tolik nepadám a vydržím stát možná i půl hodiny v kuse. Ležet už mě moc nebaví, jenom když spím.

Žádné komentáře:

Okomentovat