37.týden

Ve středu ráno mi lépe nebylo, horečka mi neklesla, tak jsem musela naklusat k paní doktorce. I když jsme tam šli už na osmou, bylo tam spoustu dětí a čekali jsme přes hodinu. Paní doktorka si myslí, že mám letní chřipku a že to není nic vážného. Přes den mě hlídala babička, ale moc stonat se mi nechtělo. Ve čtvrtek mě přijela hlídat Katka, ale protože mi horečka pořád nepolevila, byla jsem trochu rozmrzelá. Moc mi nepřidala ani venkovní teplota 34st. V pátek ráno jsem naštěstí už teplotu neměla, takže jsme mohli vyrazit do Modřan. Maminka se odtud jela podívat na promoci tety Katky pro případ, že by se své promoce nedočkala. Odpoledne jsme pak vyjeli na Bike Adventure, které mělo letos centrum v obci Těnovice na JZ konci Brd. Postavili jsme si stan a přístřešek, aby nás nepřekvapili ohlášené deště. Na závodech jsme si převzali vozík Tout Terrain, který máme zapůjčený od firmy AZUB na závody SixNumbers. Tatínek pravděpodobně ode mě chytil chřipku, protože ho bolela hlava natolik, že skoro ani neplánoval trasu na závod. V sobotu jsem rodiče i okolní závodníky ve stanech vzbudila raději hodně brzy, aby se včas připravili na závod. 6 hodin bez maminky jsem vydržela úplně bez problémů, protože mě babička udělala sunárek do nového žabího hrníčku. Po sobotní etapě byla maminka s Míšou na 6.místě, tatínek se Zdeňkou na 5.místě. Tatínek po závodě nevypadal moc dobře a odpoledne proležel ve spacáku. Zmátořil se jenom natolik, abychom si mohli zajet na pizzu do Spáleného Poříčí. Večer se ani nešel podívat na vyhlášení, kde Martin s Dášou převzali dresy vedoucích závodníků. V neděli už stačila vydržet jen 4 hodiny, což jsem zvládla hravě. Rodiče skončili nakonec na shodném 6.místě, čímž byla maminka trochu a tatínek hodně zklamán. Útěchou jim mohlo být vítězství v týmové soutěži, za které dostali krásný dort, ze kterého jsem ochutnala jahůdku a kiwi. Martin s Dášou skončili na krásném 2.místě za rakouskými reprezentanty Michi Gigon a Andreasem Riefem. Cestou domů jsme se ještě stavili v Modřanech na večeři a oslavu Jakubova svátku. V pondělí přijel dopoledne dědeček Mirek. Přivezl nám ovoce a s maminkou zkonzultoval její pokroky na diplomové práci. V úterý mě přijela hlídat babička a odpoledne mohla vidět, jak jsem vyrazila poprvé otestovat jednostopý odpružený přívěsný vozík za kolo se jménem Tout Terrain. Zatím jsme ujeli pouze 11km po asfaltu, což se mi celkem líbilo. Uvidíme, jak přežiju delší trasy v terénu a hlavně týdenní závody SixNumbers. Na fotce z vozíku můžete vidět můj první a zatím taky jediný zoubek.