Narodil se Oskárek

OSKAR: Ahoj všichni milí čtenáři tohoto blogu. Dnes jsou mi přesně 4 měsíce, tak jsem se rozhodl, že Vám o sobě konečně něco řeknu. Začnu mým příchodem na svět.
O víkendu 7. - 8. února pořádali moji rodiče Bedřichovskou pětihodinovku - dlouhý orientační závod dvojic na běžkách. I když jsem měl první termín porodu 7. 2., rozhodl jsem se, že to nebudu komplikovat a počkám aspoň do pondělí. Narodit se uprostřed mrazivé zimy na horách by stejně nebyl žádný med. V pondělí ráno jsem se s maminkou dokodrcal motoráčkem z Čelákovic do Neratovic na kontrolu a monitor mého srdíčka. Vše bylo v pořádku a pan doktor říkal, že porodní cesty se již připravují, ale že to klidně může trvat ještě týden, než se podívám na svět. Cestou domů jsem o tom přemýšlel a říkal jsem si, že už bych přeci jen rád viděl maminku, tatínka a sestřičky, které jsem zatím znal jen po hlase a z doteků přes stěnu břišní. Ellu s Lisou jsme vyzvedli ze školky po obědě a chvíli jsme si doma odpočinuli. Pak bylo třeba dojít do knihovny vrátit knížky a vypůjčit si nové. To už maminka začínala cítit kontrakce, tak raději zavolala tatínkovi. V knihovně (kolem třetí hodiny odpolední) už byly kontrakce celkem silné a maminka znovu urgovala tatínka, aby co nejdříve přijel. Naštěstí byl jen v Praze a ne někde na druhém konci republiky, kam jezdil předchozí týden. Jen co tatínek dorazil, odvezli jsme ještě rychle Ellu s Lisou k tetě Lence a hurá do Neratovic. Teta Květa byla zrovna u porodu, ale stejně nás tam mile přijali, maminku vyšetřili a natočili monitor. Na tom už se maminka pěkně svíjela. Došla si na záchod a do sprchy odkud ji pak teta Květa dovedla na porodní sál. Tam už to byla celkem rychlovka, maminka si našla správnou polohu, párkrát zatlačila a byl jsem na světě. Ani jsem neplakal, protože mě teta dala hned mamince do náručí a ta mi dala první pusinku. Byli jsem moc šťastní, že jsme spolu. Tatínek přestřihl pupeční šňůru, pak mě na chviličku odnesli změřit, zvážit a zkontrolovat a hned mě zase vrátili mamince, u které jsem spokojeně podřimoval. Rodiče se mezitím usnesli, že mě pojmenují Oskar. Tatínek nejbližším  rozeslal esemesky o mém narození a pak mě i chvilku pochoval. Jmenuji se tedy Oskar Kalina a narodil jsem se 9. 2. 2015 v 17:31 v Neratovicích. Mé vstupní míry byly 51cm a 3390g. Po dvou hodinách na porodním sále nás přesunuli na pokoj - maminka si vybrala ten stejný, ve kterém už byla s Ellou i Lízou. Než tatínek odjel, dětská setřička mne ještě za dohledu rodičů vykoupala a píchla mi kanavit, což se mi moc nelíbilo. V noci jsem se snažil přisávat k maminčiným prsům, co to šlo a polykat po kapkách mlezivo. Druhý den se paní na našem pokoji se narodil chlapeček Ondrášek. Odpoledne mne pak kromě tatínka přišly navštívit i sestřičky s babičkou. Myslím, že jsem se jim líbil. Celou dobu v porodnici jsem byl celkem hodný, i když mě někdy pozlobilo bříško. Ve středu se mamince nalily prsa pořádným mlíkem a já začal po kojení přibírat. Ve čtvrtek v poledne jsem tak mohl vyrazit domů. Čekaly tam na mě nejen moje setřičky s babičkou, ale také peřinka od babičky Jáji a kolíbka půjčená od tety Lenky, takže mohl nerušeně spinkat, zatímco si ostatní dávali na moji počest slavnostní piškot s malinovou zavařeninou a šlehačkou.