pátek 19. února 2010

14.týden + 15.týden 1.část

Ve středu 10.2. jsem oslavila narozeniny, ale o této události jste si již mohli přečíst ve speciálním článku. Ve čvrtek ráno jsme jeli na návštěvu do Modřan za babičkou. Byli jsme se projít za zvířatky do lesa Kamýk. V pátek kolem poledne přijela babička Jarmila za námi do Čelákovic a vyrazili jsme do Bedřichova. Rodiče se šli odpoledne ještě sklouznout na běžky, zatímco ten druhý mě hlídal. Večer jsme v televizi viděli první souboje Zimních Olympiojských her ve Vancouveru. V sobotu šli rodiče opět na běžky, ale nemuseli se o mě střídat, protože mě hlídala babička. V sobotu večer bylo na chatě opravdu dost plno, přijelo cca 20 kamarádů. V neděli se průběh dne opakoval, až na to, že odpoledne jsme jeli domů. Večer získala Martina Sáblíková olympijské zlato v závodě na 3000m, já jsem to však prospala, takže jsem koukala až druhý den na záznam. V pondělí večer získal Lukáš Bauer zlatou bronzovou medaili v závodě na 15km volně. V úterý jela maminka do školy pro zápočty, takže mě mezitím hlídal tatínek. Ve středu po poledni jsem šla na tříměsíční kontrolu k paní doktorce. Měřím oficálně 63cm a vážím 5,96kg. Obvod hlavičky mám 41cm, fontanelku 1x1cm. Paní doktorka mě pochválila, jak jsem hezky živá a jak hezky rostu. Vyzkoušela, že dobře slyším i vidím. Pak mi musela vymáčknout bolístku na ramínku způsobenou očkování proti TBC, čímž mě tedy hodně naštvala, protože to moc bolelo. Na zahojení ramínka jsem dostala dokonce antibiotikum, Framykoin, který si mažu každý den 2x. Na ostatní kožní problémy mi předepsala mast podobnou induloně a doporučila mi olejíček do koupele. Až se mi ramínko zahojí, mám co nejdřív přijít na další očkování. Ve středu pak přišli babička Olga s dědečkem Mirkem a horou jídla, kterou nám tu všechnu nechali. Ve čtvrtek odpoledne jsem poprvé válela sudy, zkutálela jsem se z pohovky v obýváku. Tatínek, který mě hlídal z kola, viděl jen stín, který padá k zemi. Vůbec mě to však nebolelo, dokonce jsem ani nebrečela. Od té doby mě rodiče dávají na deku na zem a doufají, že mě nezašlápnou.

Žádné komentáře:

Okomentovat